Hraniční kontroly: Wadephul vysvětluje novou německou migrační strategii!

Hraniční kontroly: Wadephul vysvětluje novou německou migrační strategii!

Téma neregulérní migrace se v posledních dnech intenzivně diskutuje v německé i české politice. Ministr zahraničí Johann Wadephul navštívil Prahu a do centra svého sporu postavil německé hraniční kontroly s Českou republikou a Polskem. Hlasitý TRT Wadephul zdůraznil potřebu lépe řídit migraci, protože se týká všech zemí EU. Současné hraniční kontroly označil za „přechodnou fázi“, která by měla trvat do zavedení společného evropského azylového systému a posílení ochrany vnějších hranic.

V diskusi o těchto opatřeních Wadephul poukázal na to, že dočasné kontroly by neměly být na úkor přeshraničních dojíždějících. Polsko již zavedlo namátkové kontroly na hranicích s Německem, Česká republika zatím žádné takové plány neoznámila. Ministr Jan Lipavský hovořil o „výrazném sblížení“ názorů mezi oběma zeměmi od změny vlády v Německu.

Vývoj žádostí o azyl a migrace

Zajímavý vývoj bude mít v roce 2024 také migrace v Německu. O azyl požádalo zhruba 250 900 lidí, což představuje oproti předchozímu roku pokles o třetinu Integrace mediálních služeb hlášeno. Počet nepovolených přechodů hranic do Německa přitom klesl o 36 % na zhruba 83 000 lidí. Je to především kvůli zvýšeným hraničním kontrolám v Německu a dalších evropských zemích.

Uprchlíci si zvolili různé cesty, přičemž většina vstoupila přes německo-polskou hranici. Zarážející je zejména to, že třetina těchto vstupů se uskutečnila běloruskou cestou. Navzdory kontrolám a klesajícímu počtu se výzkumníci migrace domnívají, že mezi hraničními kontrolami a počtem žádostí o azyl neexistuje přímá souvislost. V roce 2024 klesl počet žádostí o azyl v EU o 11,6 % na přibližně jeden milion.

Evropské možnosti cestování a modrá karta

Uprostřed této migrační dynamiky stojí za zmínku také modrá karta EU, která usnadňuje vysoce kvalifikovaným odborníkům ze zemí mimo EU přístup na evropský trh práce. V roce 2023 obdrželo modrou kartu EU asi 89 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků, přičemž Německo podle údajů z 69 000 vydaných Eurostat show. Tyto možnosti přistěhovalectví ukazují, že stále více lidí ze zemí jako Indie, Rusko a Turecko se rozhoduje žít v Evropě.

Celkově zůstává otázka migrace zásadním prvkem pro budoucnost EU, který ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale také sociální integraci a rozvoj pracovní síly. Vzhledem k tomu, že němečtí a čeští ministři pokračují v práci na užší spolupráci a pokračují ve „strategickém dialogu“ až do roku 2027, čelí EU výzvě najít řešení, která by vyhovovala jak potřebám migrantů, tak bezpečnostním zájmům členských států.