Iaea Boss varuje: Írán hrozí, že Armor Armor!

Šéf IAEA Grossi vyjádřil obavy z obohacení íránu uranu 9. června 2025 a vyzvala ke spolupráci s IAEA.
Šéf IAEA Grossi vyjádřil obavy z obohacení íránu uranu 9. června 2025 a vyzvala ke spolupráci s IAEA. (Symbolbild/NAG)

Iaea Boss varuje: Írán hrozí, že Armor Armor!

Iran, Land - Rafael Grossi, vedoucí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), vyjadřuje velké obavy ohledně současného stavu íránského jaderného programu. Zejména nárůst množství téměř jaderných zbraní v Íránu vede k intenzivním diskusím a ostražitosti mezinárodních komunit. Írán je jedinou zemí bez jaderných zbraní, které vytváří taková množství, což způsobuje, že IAEA má naléhavé požadavky na Teherán. Grossi požaduje, aby Írán odpovídal na otázky týkající se svých nevysvětlitelných jaderných projektů a byl připraven spolupracovat s IAEA na vytvoření větší transparentnosti.

Několik západních národů, včetně Německa, Francie, Velké Británie a Spojených států, naplánuje usnesení Rady guvernérů IAEA, aby vyzvala Írán, aby splnil své zákonné povinnosti. Účelem tohoto usnesení je zdůraznit, že Írán tyto závazky porušuje. S další nespoluprací by bylo možné, aby Rada bezpečnosti OSN zasáhla v létě. Zároveň íránští zástupci zároveň ohrožovali důsledky a zdůraznili, že nemají zájem o vývoj jaderných zbraní. Zůstává však nejasné, jak tento vývoj ovlivní probíhající americké íránské jaderné diskuse a spolupráci s IAEA.

Transparentnost a minulé programy

IAEA zjistila, že Írán měl program pro vývoj komponent jaderných zbraní až do počátku roku 2000. Dokonce i po tomto období existovaly sub -projekty, které jsou zajímavé pro mezinárodní společenství. IAEA však nemůže zaručit, že všechny jaderné činnosti v Íránu slouží pouze mírové účely. IAEA nedávno uvedla, že Írán má nyní téměř 409 kilogramů uranu s stupněm čistoty 60 procent - nárůst přibližně 49 procent od posledního čtvrtletí zprávy. Pro jadernou zbraň by stačilo pouze asi 42 kilogramů uranu, pokud by byla obohacena o 90 procent.

Íránská vláda odmítla zprávu IAEA jako politicky motivovanou a zdůrazňuje, že Írán nechce stavět žádné jaderné zbraně. Grossi však uvádí, že Írán v minulosti skryl jaderné aktivity a materiály v několika zařízeních před IAEA. Írán navíc neodpověděl nebo nebyl neuvěřitelný a dokonce eliminoval možné stopy.

Mezinárodní reakce a budoucí vývoj

V reakci na situaci byly západní země zváženy znovu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také komentoval íránské ambice a požádal mezinárodní společenství, aby rychle jednal, aby zabránil Teheránu v rozvoji atomové bomby. Netanyahu však popřel zprávy o možném útoku Izraele na íránská jaderná zařízení jako „falešnou zprávu“.

S ohledem na intenzifikovanou situaci je zřejmé, že mezinárodní společenství a zejména evropské země musí i nadále podnikat rozhodující kroky, aby dosáhly mírumilového řešení a zabránily dalšímu rozvoji jaderných zbraní v Íránu. Výsledek současného úsilí o usnesení by mohl mít významný dopad na budoucí jednání a bezpečnostní situaci na Středním východě.

Další informace o obavách IAEA a status quo íránského jaderného programu viz op-online , .

Details
OrtIran, Land
Quellen