Trump nám zdvojnásobí tarify na ocel a hliníku-kromě Velké Británie!

Trump nám zdvojnásobí tarify na ocel a hliníku-kromě Velké Británie!

Vereinigte Staaten - Prezident Donald Trump zdvojnásobil dovozní povinnosti na ocel a hliníku 4. června 2025. Nová sazba cla je nyní 50 procent poté, co byly tarify dříve 25 procent. Toto opatření vstoupilo v platnost v 6:01 hodin CEST a ovlivňuje dovoz oceli a hliníku, které mají ohrozit národní bezpečnost Spojených států, jak tvrdí Trump. Velká Británie je vyloučena z nových tarifů a 25 procent stále platí. Tento nárůst by mohl zahřívat ceny pro spotřebitele, zejména pro automobily, kuchyňské spotřebiče a konzervované zboží.

Trump se spoléhá na cíl korekce komerčních hmotností a posílení domácího průmyslu. V minulosti již použil tarify k dosažení výhodnějších obchodních dohod. V roce 2024 byly Spojené státy největším dovozcem oceli v roce 2024 s důležitými zeměmi původu Kanada, Brazílie a Mexiko, zatímco dovoz hliníku pochází hlavně z Kanady, Spojených arabských emirátů, Číny a Jižní Koreje. Čtvrtina oceli použité v USA je importována, s hliníkem je hodnota dokonce více než 40 procent.

Kritika a protiopatření EU

Komise EU ostře kritizovala Trumpovo oznámení a slíbila reakci. Plánuje se setkání mezi komisařem obchodu EU Maros Sevcovic a americkým obchodním důstojníkem Jamiesonem Greerem. V reakci na zvýšené tarify mohla EU zlepšit americké produkty, jako jsou džíny, motocykly, hovězí maso a citrusové plody.

EU se rozhodlo v dubnu, ale pozastavila je, aby umožnila jednání. Současný vývoj připomíná dřívější obchodní konflikt během Trumpova prvního funkčního období, které bylo také zneškodněno během vlády Bidet. Termíny pro probíhající jednání končí v červenci a očekává se, že EU aktivně reaguje na 100 % nárůst cla.

Globální obchodní prostředí

Zavedení zvýšených tarifů spadá do širšího kontextu globálního obchodu a protekcionismu. Od padesátých let došlo ke snížení celosvětových tarifů a teorie uvádí, že prosperita roste, když se sníží obchodní omezení. Trumpova politika však ukazuje trend vůči protekcionismu, který se od finanční krize 2008/2009 posílil. Jürgen Matthes z Institutu německé ekonomiky poukazuje na to, že tarify slouží jako zdroj příjmů pro státy a jako ochranné opatření pro domácí výrobce.

USA byly dlouhé vedoucí při snižování tarifů a podpoře volného obchodu. Historicky tarify chrání průmysl, stejně jako mnoho západních zemí. Rozsah opatření pro celní politiku se však v posledních letech snížil, také kvůli přísným pokynům Světové obchodní organizace (WTO), které umožňují pouze tarify ohrožovat národní bezpečnost. Spojené státy však stále více využívají tarify jako prostředek tlaku v zahraniční politice.

Další vývoj tarifů a reakcí mezinárodních obchodních partnerů by mohl mít trvalý dopad na strukturu globálního obchodu. Účinky nových tarifů jsou proto stále úzce pozorovány, a to nejen na americký spotřebitelský trh, ale také na úzké obchodní vztahy mezi USA a EU.

Situace je proto nejen ekonomická výzva, ale také vyvolává otázky o budoucích obchodních vztazích a ochraně národních odvětví. V tomto pozadí bude v nadcházejících týdnech rozhodující reakce EU na americkou politiku.