Brandenburg odmítá repatriaci jezídské rodiny z Iráku!

Brandenburg odmítá repatriaci jezídské rodiny z Iráku!

Dnes máme nešťastnou zprávu pro jezídskou rodinu z Braniborska. Státní vláda rozhodla, že neexistuje způsob, jak přivézt deportovanou rodinu zpět z Iráku. Podle braniborského nestranického ministra vnitra Reného Wilkeho neexistuje pro návrat žádný právní základ. Postupimský správní soud již dříve považoval deportaci rodiny za zákonnou, a to i přes probíhající soudní spor.

Dotyčná rodina žila několik let v Lychenu v Uckermarku a sestávala ze dvou dospělých a čtyř nezletilých dětí. K jejich deportaci došlo 22. července 2023, přičemž se stále vyřizovala urgentní žádost o zrušení povinnosti opustit zemi. Návrat rodiny do Německa byl bohužel znemožněn zamítnutím jejich žádosti o azyl Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BAMF). Ve stejný den, kdy byli deportováni, zrušil Postupimský správní soud povinnost opustit zemi, ale deportace již byla dokončena.

Pro rodinu, kterou imigrační úřad Uckermark toleroval od května 2023, byla tolerance udělena na tři měsíce. I přes opakované tolerování byla rodina ze zákona povinna opustit zemi v únoru 2024. I když správní soud v Postupimi zamítl žalobu rodiny proti zamítnutí jejich žádosti o azyl jako neopodstatněnou, soud neviděl žádnou individuální hrozbu nebo skupinové pronásledování jezídů ze strany IS v Iráku.

Politický tlak a podpora veřejnosti

Pro návrat rodiny se rozhodně vyslovili politici z řad SPD, Zelených a Levice. To hlasitě vypovídá o lidských a právních závazcích Německa vůči jezídům, kteří prokazatelně trpěli genocidou spáchanou IS. V roce 2023 Bundestag uznal genocidu jezídů a vyzval federální vládu, aby těmto přeživším urychleně poskytla ochranu.

Zdá se, že situace jezídů žádajících o azyl v Německu se stále zhoršuje. Podle zpráv získalo v roce 2022 status uprchlíka pouze 48,6 % iráckých jezídů, kteří požádali o azyl. A to i přesto, že Bundestag teprve nedávno klasifikoval zločiny IS jako genocidu. Složitost této problematiky je umocněna skutečností, že mnoho jezídů nadále žije v táborech pro vnitřně vysídlené osoby a že návrat do domovského regionu je téměř nemožný kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v severním Iráku.

Nezbývá než doufat, že iniciativy přivést jezídskou rodinu zpět budou úspěšné. Touhu vrátit se hlasitě vyjadřuje jak samotná rodina, tak i škola v Lychenu, která se k jejich návratu zavázala. Právnička rodiny Kareba Hagemannová už plánuje zakročit proti rozhodnutím soudu a řešit stávající hrozbu svým klientům v Iráku.

Tento tragický příběh je jen částí větších výzev, kterým čelí mnoho jezídů. Nyní jsou v sázce velké otázky spravedlnosti a ochrany nejslabších členů společnosti a teprve se uvidí, jak bude politická scéna reagovat na pokračující potřeby jezídů.

Další informace o situaci jezídských uprchlíků v Německu naleznete na adrese Borken noviny, rbb24 stejně jako Jihoněmecké noviny být postoupen.