Dobrindt vyzývá k tvrdšímu kurzu: migrační summit na Zugspitze!

Dobrindt vyzývá k tvrdšímu kurzu: migrační summit na Zugspitze!

Dnes, 18. července 2025, se na Zugspitze, nejvyšší hoře Německa, sešel důležitý migrační summit pod vedením spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta (CSU). Zúčastněné země – včetně Německa, Francie, Polska, Dánska, České republiky a Rakouska – čelí výzvě přeskupit migrační politiku v Evropě. Cílem je výrazně omezit nelegální migraci a vytvořit jednotné standardy, které mají snížit tlak na národní systémy. denní zprávy uvádí, že Dobrindt na své tiskové konferenci zdůraznil jednotu, tvrdost a rychlost v migrační politice.

Dobrindt oznámil, že Německo je připraveno převzít odpovědnost v EU a postoupit vpřed. Ústředním bodem jeho prohlášení bylo zaměření na důsledné deportace, včetně deportací do krizových zemí, jako je Sýrie a Afghánistán. Zároveň se chtějí více zaměřit na útoky zločineckých pašeráckých gangů a omezit tok peněz z těchto sítí. Dalším cílem je zlepšit ochranu vnějších hranic EU, aby bylo možné odmítnuté žadatele o azyl snadněji vracet. Dobrindt také vyzval k masivnímu rozšíření agentury EU pro ochranu hranic Frontex s cílem posílit operační schopnosti v oblasti správy hranic, jak uvádí také ZDF.

Evropská spolupráce a asymetrické výnosy

Jedním bodem, který Dobrindt zvláště zdůraznil, je potřeba lepší koordinace mezi evropskými partnery. Komisař EU pro migraci Magnus Brunner tuto obavu podpořil a vyslovil se pro rychlejší azylové řízení a tvrdší postup proti nelegálním vstupům. Reforma návratové směrnice, která byla navržena na jaře 2025, plánuje urychlit návraty osob bez ochrany. Evropský parlament již v dubnu 2024 schválil novou hraniční proceduru pro rozhodnutí o azylu, která má zefektivnit požadavky na žadatele o azyl a vracení zamítnutých žádostí, vysvětluje. Evropský parlament.

Ale ne všechny hlasy jsou pozitivní. Kritici jako zástupkyně uprchlíků Natalie Pawlik (SPD) volají po modernizaci a integraci namísto další izolace. Církevní organizace varují před dopady zpřísněných opatření a vedou kampaň za legální přístupové cesty pro uprchlíky. V této souvislosti je odstranění spojení s deportacemi považováno za kritické, protože by to mohlo znamenat, že více lidí může být deportováno do třetích zemí bez podpory.

Aktuální čísla azylů a národní reakce

Situace na azylovém trhu ukazuje, že počet žádostí o azyl v EU celkově klesl. V květnu 2025 bylo v EU, Norsku a Švýcarsku evidováno kolem 63 700 žádostí o azyl, což představuje pokles oproti předchozímu roku. Německá čísla klesla z 18 800 v květnu 2024 na pouhých 9 900 v květnu 2025. Při tomto vývoji je třeba zvážit i názory na opatření. Polsko a další země varují před novými pašeráckými cestami, které by se mohly vyvinout přes Pobaltí, aby se obešly zpřísněné evropské kontroly.

Souhrnně lze říci, že migrační summit na Zugspitze dává jasný směr budoucí azylové politice v Evropě, který je však doprovázen kritickými hlasy a znepokojenou veřejností. Zda budou zamýšlená opatření úspěšná, se teprve uvidí.