Revoluce AI v onkologii: Výzkumníci Drážďan vyvíjejí autonomní systém

AI AI AIR TU Dresden podporuje lékaře v onkologii v klinických rozhodnutích. Nová metoda, studium rakoviny přírody.
AI AI AIR TU Dresden podporuje lékaře v onkologii v klinických rozhodnutích. Nová metoda, studium rakoviny přírody. (Symbolbild/NAG)

Revoluce AI v onkologii: Výzkumníci Drážďan vyvíjejí autonomní systém

Technische Universität Dresden, 01062 Dresden, Deutschland - Výzkumný tým v Else Kröner Fresenius Center (EKFZ) pro digitální zdraví na technické univerzitě v Drážďanech (TUD) vyvinul průkopnický autonomní agent AI, který má za cíl podporovat klinické rozhodování v onkologii. Tento inovativní přístup by mohl revolucionizovat způsob, jakým lékařští specialisté analyzují komplexní data a vytvářejí personalizované léčebné plány. Výsledky této studie byly zveřejněny v renomovaném časopise Cancer Cancer , což zdůrazňuje důležitost tohoto vývoje. S jejich systémem by vědci chtěli snížit výzvy spojené s hodnocením různých zdrojů dat, včetně lékařského zobrazování a genetických informací, které jsou zásadní pro léčbu pacientů s rakovinou.

Agent AI je založen na výkonném jazykovém modelu GPT-4 a je vybaven různými digitálními nástroji. To zahrnuje vytvoření radiologů z MRI a CT skenů, analýzu lékařských obrazu a predikci genetických změn z histopatologické tkáně. Kromě toho má agent přístup k přibližně 6800 dokumentům z oficiálních onkologických pokynů, aby zajistil, že klinická rozhodnutí jsou založena na pevném znalostním základě. V testovacích bězích na 20 simulovaných případech pacientů systém dosáhl správných klinických závěrů v 91 procentech případů a správně citoval příslušné onkologické pokyny ve více než 75 procentech případů. Navzdory těmto povzbudivým výsledkům byla také zjištěna omezení, protože systém byl testován pouze na omezeném počtu případů, což vyžaduje další ověření.

Integrace a výzvy

V diskusi o budoucí integraci systému AI bylo zjištěno, že by se mělo důraz na vývoj konverzačních dovedností a aplikací kompatibilních s ochranou proti údajům. Upřednostňují se také výzvy interoperability se stávajícími systémy a dodržování požadavků na ochranu údajů a postupy přijímání. Profesor Jakob N. Kather z Tu Dresden zdůrazňuje potřebu používat AI odpovědně a definovat etické a bezpečnostní rámcové podmínky. V dlouhodobém horizontu by mohlo být používání agentů AI také rozšířeno v jiných lékařských oborech za předpokladu, že jsou vybaveny vhodnými nástroji a komplexními údaji.

Výzkumný tým zdůrazňuje, jak zásadní je další školení lékařů za účelem účinného práce s těmito pokročilými technologiemi. Je třeba zajistit, aby si zdravotnický personál zachoval rozhodnutí rozhodovat, i když jsou agenti AI stále více integrováni do rozhodovacích procesů. Tento vývoj by mohl nejen zvýšit rychlost a efektivitu klinického rozhodování, ale také transformovat výzkumnou krajinu ve výzkumu rakoviny. Integrace autonomních modelů AI by mohla pomoci urychlit celý vývojový proces ve výzkumu rakoviny, včetně výzkumu literatury, plánování projektů, modelování léků a návrhu klinických studií.

Cesta k zítřejšímu výzkumu rakoviny

Pokrok v biomedicínském výzkumu a použití AI jdou ruku v ruce. Zatímco tradiční aplikace AI jsou často omezeny na konkrétní úkoly, nově vyvinuté agenti AI umožňují automatizaci vícestupňových pracovních procesů, které podporují efektivnější spolupráci mezi vědci a systémy AI. Předchozí systémy AI byly schopny číst stovky publikací a zpracovat komplexní data ve velmi krátké době. Tyto technologie by mohly vědcům poskytnout: dražší čas, aby změnili kreativnější a strategické aspekty výzkumu.

Závěrem lze říci, že vývoj takových agentů AI nejen otevírá nové perspektivy v klinické praxi, ale také poskytuje zásadní vhled do složitých procesů vývoje raků a mutace. Výzkum na EKFZ ukazuje, jak lze AI použít v onkologii, aby se optimalizovala rozhodování -a nakonec také vyvinula lepší možnosti léčby pacientů s rakovinou. Další informace o těchto průkopnických výzkumech naleznete na webových stránkách Journal Onkology a .
Details
OrtTechnische Universität Dresden, 01062 Dresden, Deutschland
Quellen