Soud s příznivcem NSU: Nová odhalení v případu durynského teroru!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Soud s podezřelým příznivcem NSU začíná v Durynsku 6. listopadu 2025. Další informace o obviněních a kontextu.

Am 6.11.2025 beginnt der Prozess gegen eine mutmaßliche NSU-Unterstützerin in Thüringen. Erfahren Sie mehr über die Anklage und den Kontext.
Soud s podezřelým příznivcem NSU začíná v Durynsku 6. listopadu 2025. Další informace o obviněních a kontextu.

Soud s příznivcem NSU: Nová odhalení v případu durynského teroru!

6. listopadu 2025 bude v Německu zahájen nový proces proti údajnému stoupenci nacionálně socialistického podzemí (NSU). Tato žena čelí vážným obviněním, která mají přímou souvislost s ničivými zločiny NSU. Hlasitý Deutschlandfunk Spolkový generální prokurátor vznáší obvinění z podpory teroristické organizace a napomáhání zvláště závažnému predátorskému vydírání.

Obvinění jsou výbušná: Žena prý nejen věděla o rasově motivovaných vraždách NSU, ale také se aktivně podílela na jejich logistice. Je obviněna z toho, že Beate Zschäpe, jedné z hlavních pachatelek, poskytla kartičku zdravotní pojišťovny a osobní údaje. Státní zastupitelství také prověřuje její roli při vyzvednutí mobilního domu, který byl použit při útoku NSU.

Temná historie NSU

NSU a její akce jsou hluboce ukotveny v německých dějinách. Skupina ve složení Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová terorizovala zemi v letech 2000 až 2007 sérií vražd devíti obchodníků tureckého a řeckého původu a vraždou policistky. Tyto vraždy byly spáchány zbraní vyrobenou samotnými pachateli, pistolí Česká 83. NSU provedla i další brutální útoky, včetně hřebíkového bombardování v Kolíně nad Rýnem v roce 2004, jako např. Federální agentura pro občanské vzdělávání hlášeno.

Kořeny NSU sahají do počátku 90. let, kdy v Německu vzrostlo pravicové násilí. Po svém útěku v roce 1998 členové skupiny pracovali na platformě, která propagovala jejich rasistické ideologie a zároveň se financovala prostřednictvím nájezdů a darů. Krvavá stopa skončila sebeodhalením 4. listopadu 2011 poté, co Mundlos a Böhnhardt spáchali sebevraždu. Beate Zschäpeová se o čtyři dny později přihlásila policii a v roce 2018 byla nakonec odsouzena k doživotnímu vězení.

Sociální reakce a zpracování

Reakce bezpečnostních orgánů na kroky NSU vrhají stín na celou německou bezpečnostní architekturu. Nedostatečné odhalování a stíhání pachatelů vedlo k falešnému podezřívání a stigmatizaci příbuzných obětí vražd, což vytvořilo značný společenský tlak. Proces vyrovnávání se s těmito událostmi není zdaleka dokončen a stále je vyšetřován politickými výbory.

Nová obvinění proti stoupenci NSU ilustrují, jak pokračuje boj proti pravicovému terorismu. Příbuzní a pozůstalí požadují, aby se události staly větší součástí veřejné kultury vzpomínání a aby se dále rozvíjelo vzdělávání. Nezbývá tedy než čekat, jak se tento proces bude vyvíjet a jaké závěry může společnost vyvodit z temných kapitol své historie.