Rodina Qassimů v ohrožení: deportace navzdory genocidě jezídů?

Rodina Qassimů v ohrožení: deportace navzdory genocidě jezídů?

V létě 2014 se stalo nemyslitelné: teroristická milice IS napadla severní Irák a spáchala kruté zločiny proti jezídům, náboženské menšině, která do té doby žila ve své domovině v pohoří Sindžár. Mnoho lidí, stejně jako rodina Qassimů, přežilo jen díky dramatickému útěku, zatímco jejich příbuzní byli pronásledováni, vražděni, uneseni a zotročeni. Po letech našli útočiště v Německu, kde jim byla slíbena ochrana. Naděje na bezpečný život by ale nyní mohla náhle skončit, protože rodina Qassimových čelí hrozbě deportace, kterou odůvodňuje tvrzením, že jde o ekonomické uprchlíky a že jejich vlast je nyní opět bezpečná. Odvážný krok: Rodina podala žalobu proti tomuto zamítavému rozhodnutí a novináři je na této kamenité cestě doprovázejí už rok a půl, navštěvují je v jejich novém domově v Lychenu, mluví s jejich právníky a asistují jim při schůzkách s úřady.

Jaký tragický obrat v historii jezídů! Podle aktuální zprávy PRO ASYL a Wadi e.V., zveřejněné 24. dubna 2024, je návrat do Iráku pro mnoho jezídů prostě nepřijatelný. U příležitosti desátého výročí genocidy je kriticky zkoumána situace v Iráku. V lednu 2023 německý Bundestag uznal pronásledování jezídů jako genocidu, ale navzdory tomuto rozhodnutí několik federálních států deportuje lidi jezídského původu do Iráku. Karl Kopp z PRO ASYL vyvozuje jasný závěr: "Deportace do nebezpečné země jsou nezodpovědné."

Nejisté podmínky v Iráku

Situace jezídů v Iráku zůstává katastrofální. Desetitisíce lidí žijí v katastrofálních podmínkách v uprchlických táborech, jejichž návrat do vesnic blokují přetrvávající bezpečnostní problémy a vliv ozbrojených milicí. Výstavba zničené infrastruktury – od dodávek vody a elektřiny po obchody a pracovní místa – je na mrtvém bodě. Luise Amtberg, zmocněnec federální vlády pro lidská práva, navštívil uprchlické tábory a z první ruky vnímal naléhavé potřeby místních lidí. Přestože irácká vláda plánuje tyto tábory zavřít, chybí reálné vyhlídky na návrat pro obyvatele, kteří nadále žijí v obtížných podmínkách navzdory německé pomoci ve výši tří miliard eur.

• Schätzungen zufolge leben rund 250.000 Jesid*innen in Deutschland, die größte jesidische Diaspora in Europa.
• Ungefähr 5.000 bis 10.000 irakische Jesid*innen sind von Abschiebung bedroht.
• Der Wiederaufbau der Dörfer im Sindschar-Gebirge kommt nicht voran. Sicherheitsprobleme und ausländische Interessen beeinträchtigen den Prozess erheblich.

Hlasy volající po okamžitém celostátním ukončení deportací jsou stále hlasitější. Jezídské organizace a příznivci z řad občanské společnosti tlačí nejen na právní vyjasnění, ale také na vědomé politické rozhodnutí neposílat lidi, kteří trpěli genocidou, zpět do země zločinu. Thomas von der Osten-Sacken von Wadi e.V. to ve zkratce říká: „Oběti genocidy nesmějí být poslány zpět do země, ve které byly pronásledovány.

Situace zůstává dramatická a nenechává žádnou naději do budoucna. Rodiny jako Qassimové jsou příklady výzev, které musí splnit potřebu ochrany jezídů v Německu. Závazek PRO ASYL a dalších organizací je nezbytný k tomu, abychom těmto lidem poskytli bezpečnou perspektivu.

Pro více informací o tomto tématu si přečtěte podrobné zprávy na radiotrojka, Rada pro uprchlíky BW a denní zprávy.