Berlínu hrozí, že přijde o umění: v ohrožení je financování studia!

Berlínu hrozí, že přijde o umění: v ohrožení je financování studia!

Umění a kultura v Berlíně: Dilema nezávislé scény

Berlínská umělecká scéna čelí vážným otřesům. Výzvy jsou stále viditelnější od doby, kdy renomovaný umělecký časopis popsal stav hlavního města jako „post-cool“. Toto hodnocení se týká zejména mladých umělců, jako je 34letá Lisa Marie Schmitt, která pracuje ve svém ateliéru v Berlin-Wedding. Schmitt platí 170 eur za 30 metrů čtverečních, podpořených vládními dotacemi. To by ale mohlo brzy skončit: Berlínský senát plánuje škrty, které by se mohly dotknout více než 1000 dotovaných studiových prostor. Rozhodnutí o tom má mít Sněmovna reprezentantů v prosinci 2025 a Schmitt by mohla o své studio přijít v únoru 2026.

Co se stane, když chybí peníze a prostor? Schmitt už přemýšlí o přestěhování do Bukurešti, kde jsou nájmy levnější. Nejde však o ojedinělý případ: postižena je i výtvarnice Anja Schrey. Přes deset let žije a pracuje v dotovaném studiu na Karl-Marx-Strasse, ale vznáší se nad ní nejistota ohledně její budoucnosti. „Ateliér na volném trhu je k nezaplacení,“ stěžuje si Schrey, zatímco nájemné v Neuköllnu je v průměru 25 eur za metr čtvereční.

Obavy jsou rozšířené. Podle nedávného průzkumu asi 87 % z přibližně 10 000 umělců v Berlíně hledá cenově dostupná studia. Odborníci varují, že panorámu města by mohl výrazně změnit nedostatek nových, financovaných ateliérů. Silke Neumannová, specialistka na kulturní komunikaci, požaduje rozšíření ploch pro umění a kulturu, zejména pro dočasné využití. Tento vývoj nezůstal bez povšimnutí kritiků, jako je Markus Ossevorth, organizátor. Informuje o rostoucím zavírání barů a klubů, které se potýkají s vysokými náklady a stížnostmi obyvatel.

Pohled zpět na uměleckou scénu

Berlínská umělecká scéna má vzrušující, ale také tragickou historii. Po znovusjednocení mnoho umělců objevilo město jako nový kreativní hotspot. Nyní ale hrozí škrty v kulturním rozpočtu a škrty ve financování studií, které by natrvalo změnily tvář umělecké scény. Financování pracovních prostor by mohlo klesnout ze 45 milionů na 22 milionů eur ročně. To vede k nejistotě plánování pro mnoho umělců, kteří se nyní musí obávat ztráty svého cenného studiového prostoru.

Sběratel umění Christian Boros říká, že navzdory těmto výzvám je Berlín i nadále magnetem pro umělce. Příležitosti vidí i ve změnách, ale zmiňuje i nebezpečí, že by se řada umělců mohla stěhovat do jiných měst, jako je Hamburk nebo Lipsko. Aby na situaci upozornili, již dotčení umělci spustili petici, která nasbírala přes 3700 hlasů. Tyto hlasy by měly vyslat silný signál politikům.

Umělci jako Lisa Marie Schmitt očekávají vývoj se zatajeným dechem. Umělecká podpora, která ji táhla do Berlína, mohla rychle zmizet. Dobrá ruka pro budoucnost umělecké scény města je naléhavě potřeba. Nezbývá než doufat, že brzy dojde k přehodnocení kulturní politiky, než živou berlínskou uměleckou krajinu zaplaví stagnující realita.

Umělecký časopis sledoval vývoj s kritickým okem, Informuje o tom tagesschau.de nejisté budoucnosti umělců rbb24.de upozorňuje na nejnaléhavější výzvy. Také bbk-berlin.de řeší nejistotu ohledně financování studia a strach umělců z nejistoty plánování ve městě, které bylo kdysi známé svým tvůrčím potenciálem.