Chytrá a nebezpečná: Cottbusova malá liška v ponurých světlech jeviště!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Státní divadlo Chotěbuz uvede 3. července 2025 na scénu Janáčkovu operu Liška Bystrouška s kritickou inscenací.

Am 3. Juli 2025 bringt das Staatstheater Cottbus die Oper "Das schlaue Füchslein" von Janáček mit kritischer Inszenierung auf die Bühne.
Státní divadlo Chotěbuz uvede 3. července 2025 na scénu Janáčkovu operu Liška Bystrouška s kritickou inscenací.

Chytrá a nebezpečná: Cottbusova malá liška v ponurých světlech jeviště!

Opera Leoše Janáčka „Liška Bystrouška“ v současnosti poutá pozornost ve Státním divadle Chotěbuz. Hra se bude hrát 3. července 2025 a slibuje, že diváky zaujme svým neobvyklým dějem. Příběh sleduje mladou lišku Schlaukopfovou, která je zajata lesníkem, ale nezůstává v jeho péči, ale pomocí mazanosti se osvobodí, aby znovu získala svobodu. Následně se zamiluje do mladé lišky a založí svou rodinu, zatímco ji nakonec zabije pytlák, což je osud, který je zřejmý mnoha jejím liščím kolegům.

Inscenace v režii Armina Petrase se záměrně vyhýbá idylickému zobrazení přírody. Scénický design se vyznačuje nejen šikmou dřevěnou plochou a laťkovým plotem, ale zprostředkovává i obraz členitého prostředí. Postavy lidského světa, včetně lesníka a bytné, působí zlomyslně, což podtrhuje temný zvrat opery. Tento názor podporuje árie Milana Kundery, který představení označil za „srdcervoucí idylu“, kterou však režie staví do mnohem negativnějšího světla. V závěrečném dějství leží na scéně hostinský jako mrtvola a je představen policista, což opět dokresluje hlubiny lidské povahy.

Hra lidí a zvířat

Opera se zabývá nejen vztahem mezi lidmi a zvířaty, ale také ukazuje, jak postavy obsahují lidské i zvířecí vlastnosti. Sám Leoš Janáček své dílo označil za „veselé dílo se smutným koncem“, což ilustruje proměnu hry a vážnosti v díle. Věčný koloběh života a smrti a sen o smíření přírody a kultury jsou ústředními tématy, která v Janáčkově díle rezonují. To se projevuje nejen v průběhu děje, ale také v hudebním doprovodu Filharmonie Státního divadla Cottbus pod vedením Johannese Zurla.

Zvláštní důraz je kladen na hudební a dramatické provedení. Kritici výkon souboru chválí, i když Andreas Jäpel jako lesník má potíže plně vyjádřit složitost své postavy. Rozhodnutí uvést operu v němčině je navíc vnímáno jako problematické, neboť melodie v původní češtině a starý překlad Maxe Broda obsah zplošťují.

Pohled do zákulisí

Inscenace je jako vzrušující hra, ve které zvířecí postavy odrážejí lidské propasti a herci jsou často přistiženi v bizarních situacích. Během hry je jasné, že se hranice mezi zvířetem a člověkem stírají. Zvířata v podobě lišky, ptáka a hmyzu vykazují jedinečnou kombinaci lidských a zvířecích vlastností; Příroda se stává jevištěm lidských konfliktů a slabostí. Dalo by se říci, že se zde zbavujeme sentimentality a trivializace, abychom prozkoumali jádro příběhu – brutální realitu života.

Opera měla premiéru v Brně v roce 1924 a od té doby má za sebou řadu inscenací po celém světě, které vždy nabízejí nové pohledy na nadčasovost příběhu. Ve Státním divadle Chotěbuz je nyní čas věnovat se tomuto nadčasovému dílu, které se noří hluboko do lidské psychiky a vybízí diváky k zamyšlení.