Černá a červená zastaví uprchlíky: krize na německých hranicích eskaluje!

Černá a červená zastaví uprchlíky: krize na německých hranicích eskaluje!

S jasným politickým kurzem se federální vláda snaží překonat problémy migrace na hranicích. Od nástupu černo-červené koalice k moci se znatelně zvýšilo odmítání lidí hledajících ochranu na německých hranicích. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) nařídil spolkové policii, aby odmítala žadatele o azyl bez ohledu na to, zda žádají o ochranu, nebo ne. Dobrindt tvrdí, že země EU odpovědná za azylové řízení odpovídá zemi, kam lidé poprvé vstoupili. Tato rozhodnutí vyvolávají podráždění v sousedních zemích, jako je Polsko a Rakousko, které bedlivě sledují, jak se německá politika v této otázce vyvíjí. [Inforadio uvádí, že](https://www.inforadio.de/rubriken/debatte/das-forum/2025/06/migrationspolitik- Grenzkontrollele-fluechtling-zurueckweise-ab Schiebe.html) diskuse o této politice vyvolává relevantní otázky týkající se budoucnosti německé azylové politiky, zejména pokud jde o práci a nucený humanismus pro zajištění kompenzace společnost.

Svaz měst a obcí v této souvislosti naléhavě varoval, že obce v Německu jsou na hranici svých možností, a vyzval k omezení migrace. Zejména kvůli trvale vysokému počtu uprchlíků průzkumy ukázaly, že většina populace tento požadavek podporuje. Dne 15. června 2025 proběhla panelová diskuse, kterou moderoval Sascha Hingst. Mezi hosty byli Friedemann Hanke, zástupce okresního správce okresu Märkisch-Oderland (CDU), a Karl Kopp, jednatel společnosti ProAsyl, a další odborníci. Tato akce je výsledkem spolupráce mezi rbb 24 Inforadio a European Academy Berlin.

Nové požadavky EU na migrační politiku

Souběžně s vývojem v Německu schválil Evropský parlament nový migrační a azylový balíček, který byl přijat 8. dubna 2024 většinou 322 hlasů proti 266. Tento balíček vyžaduje, aby se členské státy přemístily, poskytly finanční příspěvky nebo poskytly technickou pomoc žadatelům o azyl nebo těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Oficiální tisková zpráva Evropského parlamentu objasňuje, že dublinská pravidla byla revidována, aby bylo jasnější, která země EU je odpovědná za žádosti o azyl.

Kromě toho se plánuje nový postup kontroly státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích EU, který by mohl trvat až sedm dní. Nařízení mají také zajistit existenci nezávislých kontrolních mechanismů na ochranu základních práv. Databáze Eurodac se aktualizuje, aby zachycovala údaje o neregulérních příjezdech, a dochází k posunům k zavedení jednotných standardů pro uznávání postavení uprchlíka. Žadatelé o azyl by také měli mít možnost pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Tato nová nařízení však ještě musí formálně schválit Rada a mohla by vstoupit v platnost během příštích dvou let.

Sociální a právní výzvy

Diskuse o migraci, zejména o problematice „pushbacků“ – tedy násilného odmítání migrantů na hranicích – je stále intenzivnější. Podle Evropa ve vzdělávání takové praktiky porušují právo EU a Ženevskou úmluvu o uprchlících, protože lidé mají právo na azylový přezkum. Mnoho států EU, zejména východoevropských zemí, jako je Polsko a Maďarsko, stále více spoléhá na izolaci prostřednictvím hraničních plotů a tlačenic. Tento sklon k izolaci vítá několik zemí v rámci EU, zatímco jihoevropské země volají po spravedlivějším rozdělení uprchlíků.

V městských částech Kolína nad Rýnem je tato debata ještě jasnější: na pozadí zvyšujícího se počtu uprchlíků, zejména lidí z krizových oblastí, jako je Afghánistán, je společenská nálada napjatá. Postupnou změnu azylové politiky sledují mnozí a teprve se uvidí, jaký obraz bude Německo prezentovat v evropském společenství, pokud jde o hledání humánních řešení.