Reforma peněz občanů: obce bijí na poplach před byrokratickými zrůdami!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Federální vláda plánuje na 1. listopadu 2025 reformu základní bezpečnosti, která nahradí peníze občanů a zavede nové předpisy.

Bundesregierung plant zum 1.11.2025 eine Reform der Grundsicherung, die das Bürgergeld ersetzt und neue Regelungen einführt.
Federální vláda plánuje na 1. listopadu 2025 reformu základní bezpečnosti, která nahradí peníze občanů a zavede nové předpisy.

Reforma peněz občanů: obce bijí na poplach před byrokratickými zrůdami!

Od 1. listopadu 2025 dojde v Německu ke komplexní reformě základní bezpečnosti, která má nahradit peníze občanů. Federální vláda si dala za cíl zmírnit zátěž rozpočtu a zároveň vytvořit pobídky pro zvýšení zaměstnanosti. Reforma s sebou přináší některé kontroverzní novinky, které se v obcích setkávají s obavami a ostrou kritikou. Hlasitý Rtuť Mnoho správců a starostů okresů se obává, že nová nařízení povedou k „byrokratickému monstru“, které by mohlo enormně zvýšit administrativní náklady.

Ústředním prvkem reformy je zavedení smlouvy o spolupráci mezi příjemci dávek a státem. V případě porušení dohod hrozí výrazné krácení až 30 procent dávek. Předseda braniborské okresní rady Siegurd Heinze je kritický a celou reformu označuje za „zbytečnou a byrokratickou“. Ulli Schäfer, okresní správce Greiz, také nevidí v projektu ochotu k reformě. Ne všichni starostové ale vidí situaci jako dramatickou: Dennis Rehbein, nově zvolený starosta Hagenu, si uvědomuje nebezpečí vlny soudních sporů, ale zůstává optimistou.

Rostoucí náklady a možné soudní spory

Spolková vláda odhaduje, že reforma by mohla přinést úspory kolem pěti miliard eur. Tyto úspory jsou však považovány za minimální, zejména proto, že celkové roční náklady na peníze občanů se pohybují kolem 50 miliard eur. Obce se také obávají, že nová nařízení povedou nejen k další administrativní zátěži, ale mohou mít za následek i nárůst žalob. Tyto soudní spory by mohly dále zatížit městské rozpočty.

Navíc se ozývají kritiky, že reforma není spravedlivá: zatímco nezaměstnaní podléhají přísnějším sankcím, pracující lidé z inovací téměř netěží. Plánované sankce za vícenásobné odmítnutí pracovních nabídek nebo chybějící schůzky by mohly být hlasité Čas situaci mnoha postiženým jen zhorší. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo nejen ztížit nástup do práce, ale také vést ke zvýšení počtu osob pobírajících základní sociální zabezpečení.

Další kroky

Aby bylo možné tyto problémy překonat, je nezbytné, aby úřady práce byly lépe vybaveny k zajištění efektivního umístění. Reforma se jednoznačně zaměřuje na pracovní umístění, nikoli na kvalifikaci postižených, což je v některých případech vnímáno jako možný obrat směrem k efektivnější politice trhu práce. Lze také doufat, že implementace reformy bude chytře navržena, protože sankce nejsou povinné a úřady práce tak mají určitou volnost jednání.

Reforma má proto dvojí zaměření: je důležité snížit náklady, ale zároveň podporovat integraci na pracovišti. Následující měsíce ukážou, zda spolková vláda bude schopna brát obavy obcí vážně a zároveň iniciovat účinnou reformu.