Federální volby 2025: děsivé trendy průzkumů pro strany!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Aktuální výsledky průzkumu pro federální volby v roce 2025 ukazují trendy mezi SPD, Unií, AfD a Zelenými. Kdo jsou vítězové a poražení?

Die aktuellen Umfrageergebnisse zur Bundestagswahl 2025 zeigen Trends bei SPD, Union, AfD und Grünen. Wer sind die Gewinner und Verlierer?
Aktuální výsledky průzkumu pro federální volby v roce 2025 ukazují trendy mezi SPD, Unií, AfD a Zelenými. Kdo jsou vítězové a poražení?

Federální volby 2025: děsivé trendy průzkumů pro strany!

Politické vlny v Německu jsou v současné době vysoké a čísla z průzkumů pro nadcházející federální volby poskytují spoustu témat k rozhovoru. Podle nejnovějších průzkumů [Redaktionsnetzwerk Deutschland](https://www.rnd.de/politik/umfragen-zu-parteien-aktuelle-trends-fuer-spd-union-afd-gruene-und-co-13-8-2025-462SFUR3SNBCLN3ACXRFNA je politická krajina.html. Zatímco zpočátku byli po volbách v roce 2021 nejsilnější silou sociální demokraté (SPD), Unie nyní znovu získala převahu. Tento obrat se odráží i v číslech průzkumů, která se průběžně upravují tak, aby zůstala blízko skutečnému hlasování.

Pohled na Zelené ukazuje, že jejich někdejší rozkvět je již minulostí. Totéž platí pro FDP, která v posledních průzkumech klopýtá s výsledkem nižším než 5 procent, a mohla by proto nesplnit překážku pro federální volby v roce 2025. Na druhou stranu AfD může těžit ze ztrát semaforských stran a dokonce se vypracovala na druhou nejsilnější sílu. Zdání ale klame, protože na začátku roku 2024 AfD pár procentních bodů ztratila. Pod hranicí 5 procent zůstává i stále mladá strana BSW v čele se Sahrou Wagenknechtovou.

Jak se vytvářejí hodnoty průzkumu?

Průzkumy v Německu nabízejí mnohostranný obraz, který se vyznačuje různými metodami průzkumu. Mezi nejběžnější metody patří telefonické průzkumy, osobní průzkumy a internetové panely. Instituty jako Forsa a Infratest dimap používají různé přístupy k zaznamenávání názorů voličů. Údaje z jednotlivých průzkumů jsou váženy tak, aby byl zajištěn reprezentativní vzorek společnosti. To znamená, že při hodnocení se berou v úvahu faktory jako pohlaví, věk a vzdělání, jak popisuje wahlrecht.de.

Kvalita těchto průzkumů však není bez kontroverzí. Odborníci jako Thomas Wind zdůrazňují, že ochota účastnit se klesla – z 30 procent před 20 lety na méně než 10 procent dnes. To by mohlo ohrozit reprezentativnost výsledků. Průzkumy však zůstávají v průběhu let poměrně přesné, jak ukazuje analýza: průměrná odchylka byla pouze 1,74 procentního bodu, podle kontroly faktů DW.

Dynamika průzkumu a politické nejistoty

Politická situace je dynamická a politická nejistota zvyšuje složitost průzkumů. Odborníci z Politologického institutu poukazují na to, že v letech 2000 až 2020 nebyl pozorován žádný významný nárůst chyb v průzkumech, a to navzdory značně změněnému politickému prostředí. Nejistota se však zvýšila, částečně kvůli vzestupu AfD a fragmentaci politického prostředí.

Současné průzkumy celkově jasně ukazují, že se nacházíme ve vzrušující fázi formování politického mínění. Jak se budou čísla vyvíjet, se teprve uvidí do federálních voleb v roce 2025. Političtí aktéři jsou napadáni a poslední slovo mají voliči. Jedna věc je jistá: bude jistě vzrušující sledovat, jak voliči hlasovali a jaké tipy přišly.