Debata o vedení války Izraelem: Merz a nový raison d'état

Debata o vedení války Izraelem: Merz a nový raison d'état

V posledních dvou letech se politická scéna v Německu výrazně změnila, zejména pokud jde o vztahy s Izraelem. 7. října 2023 Hamas napadl Izrael a stále drží rukojmí. V reakci na tento útok Izrael zahájil válku v Gaze, která vyvolává nejen vojenské, ale i morální otázky. Obvinění z genocidy se rýsuje a debata o státních důvodech Německa ohledně Izraele nabírá na síle. Informuje o tom tagesschau.de že jde o ústřední téma současné politické diskuse.

Friedrich Merz, současný německý kancléř, je znepokojen vývojem v pásmu Gazy a opakovaně zdůrazňoval, že solidarita s Izraelem je pro něj neochvějná. Kriticky se však vyjádřil i k vedení války Izraelem a jasně prohlásil, že pokud by bylo porušeno mezinárodní právo, musela by něco říci i německá kancléřka. V srpnu 2025 se Merz dokonce rozhodl ukončit dodávky zbraní použitelných v pásmu Gazy, což vyvolalo mezi obyvatelstvem velký zájem a bylo kontroverzně diskutováno v médiích.

Reakce veřejnosti a demonstrace

To vše se děje na pozadí široké veřejnosti, která je vůči izraelským akcím stále kritickější. Podle ARD-DeutschlandTrend je 63 % Němců toho názoru, že Izrael zachází vojensky příliš daleko. V různých městech, včetně Berlína, demonstrovaly desetitisíce lidí s hesly jako „Stop genocidě v Gaze“. Taková hnutí podporují hudebníci jako Michael Barenboim, který popisuje izraelské akce jako genocidu a vyzývá Německo, aby přijalo aktivní protiopatření.

V pozoruhodné iniciativě asi 150 vědců, politiků a diplomatů volá po změně kurzu německé politiky vůči Izraeli. A to včetně Úřadu pro ochranu ústavy, který varoval před sílícím antisemitismem. Situace je zvláště znepokojivá pro židovské a izraelské instituce, které čelí významným hrozbám. Merz v projevu přiznal, že vlna antisemitismu, která se zvedla od 7. října 2023, mu dělá ostudu.

Stalo se tak ve vědě a diskusích o blízkovýchodním konfliktu

Souběžně s těmito událostmi je také akademický svět stále hlučnější. Izraelsko-švýcarský historik José Brunner ve své nedávno vydané knize "Brutální sousedé. Jak emoce řídí konflikt na Blízkém východě - a mohou jej zmírnit" uvádí paralely se současnými událostmi. Brunner, který se zajímavým a kritickým pohledem na emocionálně nabitou dynamiku blízkovýchodního konfliktu, by mohl nabídnout cenné poznatky prostřednictvím svých zkušeností v židovsko-arabském studentském hnutí.

Jako politolog a právník, který vyučoval na renomovaných univerzitách, jako je Harvard nebo Tel Aviv University, zůstává vlivným hráčem v debatě o konfliktu a dění v pásmu Gazy. Informuje Süddeutsche.de von Brunnerovy kritické názory, které by měly být také vyslechnuty.

Celkově vyvstává otázka, jak může Německo nadále utvářet svou odpovědnost jako partner a přítel Izraele v této složité situaci, aniž by ztratilo ze zřetele humanitární aspekty. V takovém historickém vývoji musí politika jemně rozlišovat a podporovat dialog, aby zajistila jak bezpečnostní zájmy, tak soulad s mezinárodními právními standardy.