Matky v centru pozornosti: podpora pro pohodu po porodu!

Matky v centru pozornosti: podpora pro pohodu po porodu!

Je to běžný jev: Po narození dítěte stojí matky často před řadou výzev, které dalece přesahují radost z novorozence. První známky těchto stresů se často objevují v poporodním období, kdy jsou ženy pod velkou psychickou i fyzickou zátěží. Není neobvyklé, že u nich dochází ke ztrátě krve a vyčerpání, což výrazně omezuje jejich schopnost se o sebe postarat. V době, kdy potřebují podporu, je pohoda často odsouvána do pozadí. Lékaři či porodní asistentky jako zkušená Madlen Heuer z Wernigerode proto stále častěji radí mladým maminkám, aby využily nabídky pomoci. V letošním roce to již podpořilo několik matek, které od nich obdržely pozitivní zpětnou vazbu ohledně podpůrných služeb, které využily. Příliš často se však lidé ptají na dítě, aniž by zpochybňovali blaho matky. Michéle Radam to zdůrazňuje tím, že se zaměřuje na nabídku individuální pomoci a upřednostňuje tak blaho matek. Zdůrazňuje: „Zdraví matky je stejně důležité jako blaho dítěte.

Výzkum je zvláště důležitý v této citlivé fázi, kdy je v sázce duševní a fyzické zdraví matek. Studie ZHAW ukazuje, že v poporodním období často dochází k narušení duševní pohody. V posledních letech se však stále více ukazuje, že ve Švýcarsku na toto téma chybí komplexní populační studie na toto téma. Tento výzkum si klade za cíl do hloubky prozkoumat zdraví a pohodu matek a jejich partnerů po porodu. Projekt pokrývá více než 3 200 porodů a zabývá se potenciálními příčinami psychického utrpení, které mohou matky zažívat. Málo se ví o přesném vztahu mezi kvalitou porodní péče a výskytem poporodních problémů. Cílem studie je proto poskytnout komplexní sběr a analýzu dat o všech aspektech poporodního zdraví, včetně kvality života matek do jednoho roku po porodu.

Berte psychický stres vážně

Tím ale téma nekončí. Podle studie Univerzitní nemocnice v Drážďanech trpí asi 12 % žen úzkostnými poruchami a 15 % depresemi, často neodhalenými a neléčenými. Závažnost situace je patrná z toho, že tyto psychické poruchy mohou mít negativní vliv na těhotenství, porod a vazbu matka-dítě. Výzkumné konsorcium PERIPSYCH proto iniciovalo vývoj směrnice S3, která si klade za cíl vytvořit standardy pro diagnostiku a léčbu duševních poruch u žen během těhotenství a po porodu. Cílem je umožnit zdravotníkům rozpoznat duševní onemocnění v raném stadiu a cíleně je řešit.

Dobrým přístupem k řešení rychle rostoucího problému by mohla být kombinace praktické podpory matek a lepšího školení porodních asistentek a lékařů. Zde je klíčové, aby matky nebyly vnímány pouze jako pečovatelky o děti, ale také jako jednotlivci, jejichž vlastní potřeby jsou brány vážně. Jen tak lze podpořit všestrannou pohodu, která v konečném důsledku prospívá i rozvoji dětí.

Jak je tato trvalá podpora skutečně důležitá, nejlépe ilustrují osobní zkušenosti matek. Mnoho lidí si až po obdržení podpory uvědomí, jak stresující období po porodu vlastně bylo. Tím, že posvítíme na duševní zdraví, můžeme pomoci zajistit, aby se matkám dostalo pomoci, kterou si zaslouží – nejen pro jejich blaho, ale také pro jejich rodiny. A tak zůstává naděje, že takové iniciativy a vědecké poznatky učiní zlepšení v peripartální zdravotní péči v nadcházejících letech realitou.