Letní slunovrat je za dveřmi: světlo a stín po celý rok!

Letní slunovrat je za dveřmi: světlo a stín po celý rok!

Dnes, 20. června 2025, stojíme na pokraji zvláštní astronomické události: letní slunovrat, který nastává 21. června. V tento den slunce dosahuje na severní polokouli svého vrcholu a my se můžeme připravit na nejdelší den v roce, kdy se budeme obzvlášť dlouho cítit obdařeni světlem. Zásadní roli hraje sklon zemské osy, který je zodpovědný za čtyři roční období. Bez tohoto sklonu by neexistovala různá roční období, a tudíž ani pestrá rozmanitost, kterou nám počasí a příroda nabízí – zajímavou [ilustraci toho lze nalézt na InSouth Durynsko](https://www.insuedthueringen.de/content.denken-zur-zeit-sonne-und-die- Schattenseite-des-lichts.3e663c20-d12f-40cd-b88a-29315f9ceaa5.html).

Teplo, které dostáváme ze Slunce, závisí především na poloze Země. Na začátku července, asi dva týdny po letním slunovratu, Země dosáhne svého nejvzdálenějšího bodu od Slunce, známého jako aphelion. Tato vzdálenost je kolem 152 milionů kilometrů. Zajímavé také je, že světlu ze slunce k nám trvá 8 minut a 27 sekund. Naproti tomu v lednu, v perihéliu, tedy v nejbližším bodě ke Slunci, jsme asi 147 milionů kilometrů daleko, což zase znamená, že světlo dorazí o 17 sekund rychleji. Ale roční období vznikají primárně ze sklonu zemské osy k ekliptice, spíše než ze vzdálenosti ke Slunci, jak je vysvětleno na ARD Alpha.bahn-100.html).

Průběh roku

Myslíme na léto, ale i na zimu, která přichází 21. nebo 22. prosince zimním slunovratem. V tento den má slunce deklinaci -23,5 stupně a my máme jen 8,5 hodiny slunečního světla - nejkratší den v roce. Zatímco my tady mrzneme v mrazu, lidé na jižní polokouli si mohou užívat letních radovánek. Jarní rovnodennost kolem 21. března a začátek podzimu kolem 23. září jsou také důležitými zlomy, které ilustrují změny na slunci.

Na severní polokouli je slunce o letním slunovratu 23,5 stupně severně od nebeského rovníku, což vysvětluje náš nejdelší den v roce. Jak ukazuje Time and Date, rozdíly v poloze slunce vyplývají ze sklonu zemské osy a eliptického tvaru zemské oběžné dráhy. Tyto dva faktory vedou k charakteristickému tvaru analemy, která ve většině oblastí světa vypadá jako protáhlá osmička.

Analema a její význam

Analema nám nejen ukazuje, jak se mění poloha Slunce v průběhu roku, ale také jasně ukazuje, že bez naklonění zemské osy a kruhové oběžné dráhy by žádná skutečná analema nemohla existovat. Pokud by situace zůstala stejná, neexistovala by roční období a tedy ani úžasná dynamika, kterou nám příroda nabízí. Sklon zemské osy, asi 23,4 stupně, zůstává konstantní, když se Země pohybuje kolem Slunce. Tento neustálý pohyb způsobuje, že slunce v letních měsících stále více stoupá k obloze, zatímco v zimních měsících opět postupně klesá – fascinující pozorování!

S blížícím se létem nás čeká opravdová přírodní podívaná, která nám lidem i zbytku přírody nabízí řadu možností, jak si naplno užít sluníčka a teplých dnů. Sbalme si tedy opalovací krém a ručník a užijme si léto naplno! Obloha nad Kolínem nemůže být dost modrá.