Durynští vědci analyzují rizika deglobalizace pro společnosti

Durynští vědci analyzují rizika deglobalizace pro společnosti

Otřes globalizace je stále patrnější. Diskuse o „konci globalizace“ a s tím spojeném zpomalení ekonomické integrace je v plném proudu. Především geopolitická loajalita a noví konkurenti v odvětví špičkových technologií a v kritických surovinách stále více ovlivňují obchod. Toto je ústřední téma, kterým se zabývá Výzkumné centrum pro geoekonomii (EFGEo) na univerzitě v Erfurtu, které je financováno částkou 400 000 eur durynským ministerstvem hospodářství, vědy a digitální společnosti [uni-erfurt.de].

Nově založené výzkumné centrum si dalo za úkol interdisciplinární základní výzkum a zabývá se tématy z mezinárodní politické ekonomie, práva, mezinárodních vztahů, výzkumu konfliktů a veřejné politiky. Zároveň se rozjíždí doktorandská vysoká škola „De-Globalization and Global Decoupling“ (DeGlobE), kterou podporuje Nadace Hanse Böcklera částkou 567 000 eur. Obě iniciativy spojují odborné znalosti v oblasti geoekonomie a deglobalizace na univerzitě v Erfurtu. Klíčovými postavami těchto projektů jsou Jan Ickler a Madeleine Böhm.

Výzvy pro ekonomiku

Jak ale vypadá situace pro firmy? Jan Ickler zdůrazňuje, že ekonomické vztahy se politizují a společnosti musí hrát aktivní roli v novém geopolitickém uspořádání. Madeleine Böhmová považuje diverzifikaci dodavatelských řetězců a rostoucí regionalizaci za hnací síly deglobalizace. Tento vývoj s sebou přináší značná rizika pro německou ekonomiku, zejména pro sektory se silným exportem, jako je automobilový průmysl a high-tech sektor.

Geoekonomická rizika by se neměla podceňovat. Podle studie Bundesbank od Khalila, Ostena a Strobela je pozorováno, že jak se geopolitické riziko obchodního partnera zvyšuje, cenově upravený dovoz z těchto zemí klesá, zatímco dovozní ceny rostou. To má za následek negativní nabídkový šok a představuje vážnou hrozbu pro společnosti, které se spoléhají na stabilní dodavatelské řetězce bundesbank.de.

Geopolitická nejistota a její důsledky

Přestože globální obchodní toky nedávno dosáhly rekordu, trpí řadou geopolitických otřesů. Konflikty jako spory mezi USA a Čínou nebo důsledky ukrajinského konfliktu ukázaly, jak zranitelné jsou globalizované dodavatelské řetězce. Jak neoliberální globalizace, která dominovala od 80. let 20. století, ztrácí vliv, vidíme, jak se objevuje nový geoekonomický řád, který pohání strategii hospodářských vzájemných závislostí. bpb.de.

V souladu s tím bude Německo čelit velkým výzvám, pokud jde o vyrovnání se s touto novou realitou. Energetická transformace by však mohla také nabídnout příležitosti pro zelený růst a technologické inovace. Společnosti jsou nyní pod větším tlakem, aby se přizpůsobily novým geopolitickým a ekonomickým podmínkám. Cílem výzkumného centra EFGEo a doktorské koleje DeGlobE je hodnotně přispět k analýze deglobalizačních procesů a pochopit jejich důsledky pro ekonomiku.

Synergické efekty mezi oběma iniciativami by mohly pomoci lépe analyzovat rizika a vypracovat doporučení pro odolnost společnosti. Ve světě, kde se geopolitické faktory stále více dostávají do popředí, je důležitější než kdy jindy zůstat nad věcí a přizpůsobovat se změnám.