Berlínské deportace rekordně vysoké: v první polovině roku postiženo 804 lidí!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Berlínský Senát plánuje v roce 2025 výrazně více deportací, zejména z Moldavska a Gruzie. Opatření doprovázejí kontroverze.

Der Berliner Senat plant 2025 deutlich mehr Abschiebungen, insbesondere aus Moldau und Georgien. Kontroversen begleiten die Maßnahmen.
Berlínský Senát plánuje v roce 2025 výrazně více deportací, zejména z Moldavska a Gruzie. Opatření doprovázejí kontroverze.

Berlínské deportace rekordně vysoké: v první polovině roku postiženo 804 lidí!

Černo-červený Senát v Berlíně pořádně šlápl na plyn v první polovině roku 2025, pokud jde o deportace. Jak RBB24 Údajně za toto období bylo deportováno již 804 lidí. To odpovídá nárůstu o neuvěřitelných 56 procent ve srovnání s předchozím rokem. Pohled na původ deportovaných ukazuje, že více než polovina pochází z Moldavska a Gruzie.

Pokud bude současný trend pokračovat, Berlín by letos mohl mít přes 1600 návratů, což by bylo nejvyšší číslo od roku 2017. Předseda poslaneckého klubu CDU Dirk Stettner je s tímto vývojem spokojen a vidí velký potenciál pro opatření ke zvýšení efektivity koalice. Mluvčí migrační politiky SPD Orkan Özdemir je naopak skeptický a zdůrazňuje, že za každou deportací je osud. Požadavek CDU, aby uprchličtí aktivisté, kteří informují o plánovaných deportacích, byli trestaní jako „pravicoví populisté“ a „perfidní“.

Deportace v číslech

Pozoruhodným aspektem deportační politiky je to, že z 1 290 deportovaných lidí bylo 1 001 dříve zadrženo. Zajímavé také je, že v Berlíně je aktuálně 17 078 lidí, kteří mají povinnost opustit zemi, z toho 13 030 má tolerované povolení. To znamená, že většina žije v právním limbu a čeká, až se jejich situace vyjasní. Teoreticky může být okamžitě deportováno pouze 4048 lidí.

Překážky a výzvy

Výzvy těchto deportací jsou různé. Repatriace často selhávají, pokud dotyčné osoby nelze zastihnout na jejich uvedené adrese. Mnozí na sociálních sítích šíří varování před chystanými deportacemi, což snižuje efektivitu policie. Burkhard Dregger, mluvčí berlínské CDU pro domácí politiku, zdůrazňuje, že policie se může ve skutečnosti setkat pouze s asi 10 procenty lidí, kteří mají být deportováni.

Velmi zvláštní situací v Berlíně je zimní deportační zastávka, která se týká mnoha cizinců, kteří jsou povinni zemi opustit. Pod kladivo zde jdou jen odsouzení zločinci a nebezpeční lidé. Složitá situace azylové a deportační politiky ukazuje, že v této oblasti existuje mnoho různých aspektů, které političtí aktéři nemohou vždy plně pochopit.

Souhrnně lze říci, že diskuse o deportacích v Berlíně i mimo něj zůstává horkým tématem. Federální agentura pro občanské vzdělávání podává zajímavý přehled deportační politiky v Německu jako celku, který ukazuje, že čísla se mohou obecně velmi lišit, a to i na celostátní úrovni. Jak se bude situace vyvíjet a jaká opatření se budou v budoucnu projednávat a realizovat, se teprve uvidí.