Suche
Mein Konto
Německo silné v MINT – ale vzdělanostní nerovnost roste!
Studie OECD 2025 zdůrazňuje silné stránky Německa v předmětech MINT, ale varuje před sociální nerovností a rostoucími vzdělávacími problémy.
Německo silné v MINT – ale vzdělanostní nerovnost roste!
Současná studie OECD „Education at a Glance 2025“ v komplexní analýze německého vzdělávacího systému zdůrazňuje silné a slabé stránky univerzit v Německu. Tato studie ukazuje, že německé univerzity si v mezinárodním měřítku vedou dobře a že předměty MINT – tedy matematika, informatika, přírodní vědy a technologie – jsou obzvláště oblíbené. Tagesschau také uvádí, že podíl vysokoškolských, technických nebo odborných vysokých škol se v posledních letech zvýšil z 33 % na 40 %.
Nebezpečná mezera ve dosaženém vzdělání
Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji výsledky také jasně ukazují, že existují problémy. Zpráva varuje před zvyšujícím se počtem mladých lidí bez školy nebo odborného vzdělání. Zvláště znepokojující je rostoucí rozdíl mezi vyšší a nižší úrovní vzdělání, zejména mezi 25 až 34letými. V této věkové skupině 15 % nemělo v roce 2024 žádnou kvalifikaci pro přijetí na vysokou školu technického směru nebo odborné vzdělání – o dva procentní body více než v roce 2019. V porovnání s EU dosahuje Německo pouze lepších hodnot než Itálie, Portugalsko a Španělsko.
Ministryně školství a výzkumu Dorothee Bär zdůrazňuje, že na možnosti vzdělávání má významný vliv rodinné zázemí. Děti rodičů bez vzdělání mají nižší šance na získání vysokoškolského diplomu. Tyto sociální nerovnosti je třeba naléhavě řešit, protože lidé ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním vydělávají v průměru o 50 % více než jejich protějšky bez vyššího vzdělání.
Výzvy a opatření
Zpráva OECD se také zabývá výzvami, které musí německý vzdělávací sektor překonat. Středem zájmu je příliš mnoho dospělých s nízkou kvalifikací a nedostatky v základních dovednostech. Zvláště obtížná je situace ve vzdělávání v raném dětství, kde jsou sociální nerovnosti obzvláště výrazné. Aby bylo možné těmto výzvám čelit, jsou zapotřebí zásadní politická opatření.
V rámci plánovaných opatření je cílem mimo jiné reformovat BAföG, dále rozvíjet akční plán MINT a implementovat high-tech agendu pro Německo za účelem podpory odborného vzdělávání a posílení přechodů ze školy do odborné přípravy. Státní tajemnice parlamentu Mareike Wulfová podává zprávu o iniciativě, jejímž cílem je rozšířit postkvalifikační vzdělávací cesty.
Mezinárodní studenti a konkurenceschopnost Německa
Pozitivní kapitolou studie je nárůst zahraničních studentů v Německu. Podíl zahraničních studentů vzrostl ze 7,1 % v roce 2013 na 12,7 % v roce 2023. Aktuální čísla ukazují přítomnost více než 492 600 zahraničních studentů v Německu v zimním semestru 2024/2025, což odpovídá 17 % z celkových 2,87 milionů studentů. Německo tak hraje mezi neanglicky mluvícími zeměmi vedoucí roli a je na čtvrtém místě za USA, Velkou Británií a Austrálií, což dokazuje atraktivitu německých univerzit.
Stručně řečeno, studie OECD může potvrdit pozitivní vývoj německého vzdělávacího systému v mnoha oblastech, ale zároveň upozorňuje na důležité výzvy, které je ještě třeba překonat. Vzdělávací systém stojí před úkolem jak snižovat sociální nerovnosti, tak dále zlepšovat kvalitu a dostupnost vzdělávací nabídky. Další informace o studii a aktuálním vývoji najdete na webu denní zprávy stejně jako KMK být načten.