Je vyžadován mírový rozkaz: DGB varuje před konflikty rekordů v roce 2025!

Je vyžadován mírový rozkaz: DGB varuje před konflikty rekordů v roce 2025!

17. července 2025 čelíme znepokojivé realitě: od konce druhé světové války se očekává rekordní počet ozbrojených konfliktů. Německá federace odborových svazů (DGB) a její členské svazy proto vyzývají k urychlenému přeorientování mírového a bezpečnostního řádu v rámci Organizace spojených národů. Zdůrazňují potřebu mnohostranných řešení konfliktů, která se opírají o diplomacii a předcházení krizím. Pro ně jsou nedotknutelnými základními kameny mezinárodního řádu založeného na pravidlech zákaz síly podle mezinárodního práva, suverénní rovnost států a sebeurčení národů. Podle dgb.de jsou tyto přístupy zásadní pro řešení napjaté geopolitické situace.

Jak ukazuje současná situace, dopady válek a konfliktů jsou zničující. Více než 200 000 mrtvých a 120 milionů lidí, kteří přišli o své domovy, vykreslují bezútěšný obrázek. Zvláště postiženy jsou děti, které jsou v krizových oblastech často považovány za „zapomenuté oběti“. DGB mimo jiné požaduje, aby dodatečné vojenské výdaje nebyly na úkor sociálních programů. Oprávněně se objevují otázky ohledně plánovaného zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu – to by činilo téměř polovinu celého federálního rozpočtu. Místo toho by se měl více zaměřit na sociální investice a diplomatické iniciativy.

Role Organizace spojených národů

Ústředním aktérem v udržování míru je Organizace spojených národů, která od svého založení v roce 1945 formuluje výzvu k dodržování mezinárodního práva a zajištění světového míru. OSN má v současnosti 193 členských států a jejich Rada bezpečnosti má primární odpovědnost za udržování světového míru, jak je popsáno v článku 24 Charty OSN. Ale výzvy jsou velké. V posledním desetiletí se neuskutečnily žádné nové mírové mise, zatímco konflikty, jako je ten na Ukrajině, nadále eskalují. Napětí na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem, se také zvyšuje. Jak uvádí bpb.de, Rada bezpečnosti, která může podniknout vojenskou akci pouze se souhlasem všech stálých členů, je často komplikována právem veta a velmocenskými zájmy, což klade tlak na důvěryhodnost mírových misí.

Dalším příkladem je situace v konfliktních oblastech, jako je Myanmar nebo oblast Sahelu, kde je velmi rozšířené porušování lidských práv a válečné zločiny. To zvyšuje odpovědnost mezinárodního společenství, zejména zemí EU a NATO, které riskují, že se stanou pěšákem hlavních mocností. Zatímco nařízení OSN o zákazu síly podle mezinárodního práva poskytují jasnou strukturu, logika silnějšího stále více nabývá účinnosti, požadavky deutschlandfunk.de a politika proto musí čelit výzvám současnosti.

Výzva k povědomí o klimatu

S ohledem na blížící se katastrofy jsou snahy o vytvoření mírového a spravedlivého světa naléhavější než kdy jindy. DGB dává jasně najevo, že Německo musí posílit svou nezávislou roli mezinárodní mírotvorné velmoci a pracovat na ukončení současné spirály přezbrojování. Vyžaduje se také závazek bránit liberální demokracii a sociálně tržní hospodářství. Výdaje na zbrojení, které jdou na úkor sociálních programů, dlouhodobě oslabují jak obranyschopnost, tak demokracii.

Stručně řečeno, odbory volají po návratu k hodnotám Charty OSN a zásadám Závěrečného aktu Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE) s cílem nalézt cestu k mírové politice, která nejen zohlední minulé konflikty, ale také nabídla záblesk lepší budoucnosti a stability ve světě.