Itálie odmítá vzít zpět: Německá migrační krize eskaluje!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Německo podalo 20 574 žádostí o navrácení v rámci dublinského řízení v roce 2025. Článek zdůrazňuje výzvy a výsledky.

Deutschland stellte 20.574 Rückführungsanträge im Dublin-Verfahren 2025. Der Artikel beleuchtet Herausforderungen und Ergebnisse.
Německo podalo 20 574 žádostí o navrácení v rámci dublinského řízení v roce 2025. Článek zdůrazňuje výzvy a výsledky.

Itálie odmítá vzít zpět: Německá migrační krize eskaluje!

V první polovině roku 2025 vznesla německá migrační politika značný počet žádostí o navrácení migrantů do jiných zemí EU. Podle zprávy welt.de Německo podalo 20 574 takových žádostí o převzetí, z nichž pouze 15 %, tj. 3 109 migrantů, bylo skutečně repatriováno. To ukazuje, že skutečná realizace těchto výnosů často zaostává za očekáváním.

Je zajímavé, že ve stejném období Německo nepodalo Itálii žádné žádosti prostřednictvím dublinského řízení, ačkoli 3 824 takových žádostí bylo podáno Itálii. To by se dalo interpretovat jako indikátor napětí v azylovém systému v rámci EU. Mezitím Itálie schválila 4 477 žádostí, některé z předchozího roku, což zdůrazňuje složitost těchto návratových řízení.

V centru pozornosti dublinské řízení

Ústřední roli hraje dublinské řízení, které je odpovědné za určení odpovědnosti za azylové řízení v členských státech EU. Podle informací BAMF je cílem tohoto řízení, aby každou žádost o azyl posoudil pouze jeden členský stát. To je určeno ke kontrole sekundární migrace v rámci Evropy. Proces je poměrně podrobný a zahrnuje několik kroků, od podání žádosti a osobních pohovorů až po samotný převod do odpovědného státu.

Za účelem posílení principů dublinského systému se konají pravidelná setkání zástupců národních dublinských kanceláří. To podporuje výměnu informací o současných výzvách a také zefektivňuje spolupráci na evropské úrovni, uvádí EUAA.

Transfer do Řecka: výzva

Zvláštním případem jsou repatriace do Řecka. Německo tam podalo 3 554 žádostí o repatriaci, ale souhlas od Atén obdrželo pouze v 78 případech. Nakonec mohlo být do Řecka převezeno pouze 20 uprchlíků. Tyto údaje ukazují, že výměny v rámci dublinského postupu čelí potížím nejen v teorii, ale i v praxi.

Samotné dublinské řízení je poměrně složité a podléhá přísným lhůtám. Pokud se převozy v těchto lhůtách neprovedou úspěšně, odpovědnost by se mohla změnit a Německo by muselo žádost o azyl přezkoumat samo. Tím se dále dostávají do popředí výzvy, kterým jednotlivé státy EU čelí při jednání s žadateli o azyl.

Celkově odrážejí údaje o navrácení a provádění dublinského řízení obraz, který se vyznačuje vzájemnými závazky a souběžnými výzvami. Co bude dál, zůstává vzrušující – migrační tlak na Evropu nepoleví a zůstává otázkou, jak to společně v budoucnu zvládnout.