Lavrovovy nové plány: Německo jako garant pro Ukrajinu?

Lavrovovy nové plány: Německo jako garant pro Ukrajinu?

Politický vývoj kolem bezpečnostních záruk pro Ukrajinu opět nabírá na rychlosti. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil svá očekávání ohledně zemí, které by mohly převzít roli garantů v Radě bezpečnosti OSN. V jasném prohlášení jmenoval Německo a Turecko a také další země, které by potenciálně mohly Kyjevu nabídnout bezpečnostní záruky. Jeho myšlenkou je dosáhnout závazné dohody, která by měla zaručit trvalou neutralitu Ukrajiny, jak se již předpokládalo v neúspěšném vyjednávacím procesu v Istanbulu v roce 2022, jak [n-tv.de](https://www.n-tv.de/politik/Lawrow-sicht-Deutschland-als-moegliche-Garantie-Macht-fuerticle-Kiew Reports.498899.

Lavrov dal jasně najevo, že členské státy Rady bezpečnosti OSN – Rusko, USA, Čína, Velká Británie a Francie – mají odpovědnost za zaručení míru. Kyjev je však k tomuto přístupu skeptický. Ukrajinská vláda se obává, že Rusko by mohlo kdykoli zablokovat jakékoli nasazení bezpečnostních sil, což by fakticky podkopalo bezpečnost Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně upozorňoval, že Ukrajina by měla zůstat v obranné roli a aktivně zakročit proti ruské agresi. Požaduje, aby nebyl zmírněn tlak na Rusko s cílem ukončit konflikt. Tato naléhavost se odráží také v současných vojenských protiútokech Ukrajiny, které v posledních dnech zaznamenaly určité úspěchy v oblasti Sumy a kolem Pokrovska, jak uvádí Tagesspiegel.

Role vojenské přítomnosti

Vojenské závazky a přítomnost hrají ústřední roli v diskusi o bezpečnostních zárukách. Zvažují se různé formy záruk, od politických záruk až po prvky finanční a vojenské podpory. V ideálním případě by se Kyjev rád připojil k NATO, aby mohl čerpat z rozsáhlých závazků pomoci podle článku 5. Současné politické podmínky však ukazují, že o tom v tuto chvíli již není možné diskutovat, i když se diskutuje o bezpečnostních zárukách připojených k článku 5, jak Tagesschau-shrnutí-10.00

Diskutuje se také o možné přítomnosti zahraničních vojáků pro zajištění míru. Francouzský prezident Emmanuel Macron přivedl do hry „vojska zajištění“, zatímco USA a evropské partnerské země také zvažují vojenskou přítomnost na Ukrajině – ovšem bez amerických vojáků. To představuje jak logistické, tak politické problémy. Účinné nasazení ochranných jednotek by se pohybovalo od několika tisíc do 150 000 vojáků. Německý Bundeswehr má však potíže s dosažením plánovaného počtu vojáků NATO, který je v současnosti kolem 181 500 vojáků, přičemž cílem je 260 000.

Překážky a řešení

Politické překážkynení radno podceňovat. Rusko požaduje jednotky NATO na Ukrajině a trvá na jejich zahrnutí do bezpečnostních záruk. V Německu je také domácí politika, která hovoří proti nasazení vojáků. Dalším návrhem, který je v současnosti málo diskutován, je zřízení mírové mise OSN. To by mohlo zahrnovat 30 000 až 40 000 vojáků, ale to by vyžadovalo silný mandát OSN a přesný přístup.

Před Ukrajinou a jejími partnery je tedy mnoho výzev při budování silných bezpečnostních záruk, které nejen zajistí mír, ale také zabrání budoucí agresi. Času je málo a politická scéna se mění – zásadní bude vývoj v příštích několika týdnech.