Boris Pistorius chce reformovat vojenskou službu – co to znamená pro MV?

Boris Pistorius chce reformovat vojenskou službu – co to znamená pro MV?

Uprostřed napjaté bezpečnostní situace utváří politickou diskusi v Německu aktuálně téma povinné vojenské služby. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) představil plány, které počítají se zásadně novou orientací vojenské služby. Nový zákon o vojenské službě, který má být předložen parlamentu na konci srpna 2025, by měl obsahovat prvky dobrovolnosti i možnosti aktivace povinné vojenské služby v případě, že počet dobrovolné vojenské služby není dostatečný [NDR].

Cílem je výrazně zvýšit počet personálu v Bundeswehru. Současná síla vojsk je kolem 180 000 vojáků, ale k zajištění obranyschopnosti Německa je naléhavě potřeba dalších 60 000 vojáků. Podle Tagesschau se má Bundeswehr z dlouhodobého hlediska zvýšit na přibližně 250 000 až 260 000 vojáků, aby bylo možné čelit současným výzvám.

Reorganizace vojenské služby

Návrh zákona stanoví, že muži ve věku 18 až 25 let budou muset v budoucnu předkládat prohlášení o závazku. Ženy mají možnost dobrovolně pracovat. V případě nouze mohla federální vláda se souhlasem Bundestagu povolat brance, aby reagovali na akutní nedostatek personálu. Kromě vyšších platů by měly být pro rekruty vytvořeny také lepší možnosti ubytování, aby se služba stala atraktivnější, jak dodává Süddeutsche.

Součástí chystaných změn je také znovuzavedení shromažďovacího školení, které bude povinné pro všechny mladé muže od roku 2027. Ústřední součástí těchto reforem je dotazník, který bude od roku 2026 rozesílán všem 18letým. Kritické hlasy přicházejí z různých politických táborů, které považují zavedení povinné vojenské služby za zásah do svobody mladých lidí nebo vyjadřují obavy z praktik ochrany osobních údajů.

Politické reakce

Schválení Pistoriusových plánů se liší v závislosti na politické orientaci. Zatímco CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku myšlenky podporuje, požaduje rychlejší realizaci. SPD v zásadě souhlasí, ale zdůrazňuje, že realizace vyžaduje rozsáhlé lidské a materiální zdroje. Na druhou stranu levice znovuzavedení povinné vojenské služby rozhodně odmítá a považuje to za přílišný zásah do svobody mládeže. AfD naopak podporuje zrušení pozastavení povinné vojenské služby a vyzývá k intenzivnější mobilizaci, avšak bez podpory souvisejících bezpečnostních opatření.

Vojenský historik Sönke Neitzel prosazuje okamžité znovuzavedení povinné vojenské služby, zatímco bavorský premiér Markus Söder (CSU) zdůrazňuje potřebu systematické bezpečnostní struktury. Předseda poslaneckého klubu SPD Matthias Miersch rovněž vyjádřil odpor tím, že povinnou vojenskou službu viděl pouze jako téma pro pozdější volební období.

Celkově je zřejmé, že diskuse o povinné vojenské službě není jednoduché téma a přináší s sebou výhody i řadu výzev. Nadcházející týdny a měsíce rozhodnou, jak se budou politické větry v Německu ve vztahu k této citlivé oblasti dále obracet.