Merkelová hájí nízké výdaje na obranu: mír místo války!

Merkelová hájí nízké výdaje na obranu: mír místo války!

V úterý večer se ve Schwerinu konala vzrušující scénář od RND, ve kterém byla hostem bývalá kancléřka Angela Merkelová (CDU). V době, kdy je diskuse o výdajích na obranu a pokyny NATO velmi aktuální, bránila v posledních dvou desetiletích pokles německých vojenských výdajů. Merkelová vysvětlila, že míra výdajů 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) pro obranu by ztěžovala znovu vytvoření nových federálních států. Toto prohlášení ilustruje, jak složitá je debata o financování vyzbrojování a které zde hrají roli historické kontexty.

Nové požadavky NATO stanoví, že členské státy by nyní měly utratit 3,5 procenta za obranu a další 1,5 procenta za infrastrukturu související s obranou. To znamená významný nárůst předchozího cíle dvou procent, který byl závazné pouze v roce 2014. O těchto pokynech byly rozhodnuto na summitu NATO v Haagu, kde se hlavy států dohodly na rostoucích hrozbách z Ruska, zejména po Ukrajině březnu 2022, jako je ZDF zprávy .

Německo plánuje do roku 2029 zdvojnásobit své výdaje na obranu do 203 miliard - projekt, který odpovídá přibližně tři procenta HDP. Kancléř Friedrich Merz poukázal na to, že k tomuto nárůstu nedochází od poslušnosti nároků ze Spojených států, což je vychován Donaldem Trumpem. Spíše je to nezbytná reakce na současné bezpečnostní výzvy. Merz také požadoval ostřejší sankce proti Rusku a zdůraznil, jak důležitá je užší spolupráce mezi tajnými službami.

pozice a politická diskuse

Merkelová se distancovala od rétoriky současného ministra obrany Boris Pistorius (SPD), který požaduje, aby se Německo stalo „válkou“. Místo toho Merkelová obhajuje přístup „míru“, který považuje za základní kámen silné obrany. „Válka na Ukrajině nemůže skončit bez dialogu,“ zdůraznila a zdůraznila potřebu mluvit s Ruskem. Tento pohled lze považovat za kontraproduktivní vzhledem k intenzivní situaci a rozsáhlému příjmu, který NATO hrozí zvýšením svých členských výdajů.

Přesto obecná nálada zůstává smíšená mezi zeměmi NATO. Země, jako je Polsko a Estonsko, jsou již daleko za hranicemi dvouprocentních cílů, a tak ukazují vysokou úroveň závazku. Český premiér Fiala dokonce stimuloval diskuse o zvýšení na 3 procenta. Tento vývoj ilustruje, jak neuspokojení partneři NATO zvažují současné geopolitické výzvy. Pohled na perspektivu Federální republiky také ukazuje, že německé výdaje na obranu v roce 2024 ze strany federální vlády se odhaduje na 2,12 procenta BIP, což je přičítáno používání zvláštních fondů - jeden krok správným směrem, ale dosud nestačí k úplnému splnění nových požadavků NATO.

Celkově je diskuse o výdajích na obranu hluboká a ukazuje změny politického postoje mezi stabilitou prostřednictvím brnění a potřebou dialogu. Angela Merkelová jasně obhajuje diplomatickou obnovu, a to i v době, kdy je kolaterál v Evropě více než kdy jindy. Debata tedy zdaleka neskončí a zbývá vidět, jak vynikající opatření ovlivní bezpečnostní architekturu Evropy.