Merkelová hájí nízké výdaje na obranu: mír místo války!

Merkelová hájí nízké výdaje na obranu: mír místo války!

V úterý večer se ve Schwerinu konala vzrušující pódiová přednáška RND, kde byla hostem bývalá kancléřka Angela Merkelová (CDU). V době, kdy je diskuse o obranných výdajích a směrnicích NATO vysoce aktuální, obhajovala pokles německých vojenských výdajů za poslední dvě desetiletí. Merkelová vysvětlila, že výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu by ztížily rekonstrukci nových spolkových zemí. Toto prohlášení ilustruje, jak složitá je diskuse kolem financování zbrojení a jaké historické souvislosti zde hrají roli.

Zvláště pozoruhodný byl odkaz Merkelové o „mírové dividendě“, která jí v 90. letech usnadnila finanční řízení. Dala jasně najevo, že negativní vnímání nízkých vojenských výdajů jako velkého selhání není opodstatněné. Děje se tak na pozadí toho, že se země NATO nyní rozhodly zvýšit své obranné výdaje na pět procent HDP do roku 2035 – což je jasný indikátor měnící se bezpečnostní politiky v Evropě, vyvolané reakcemi na ukrajinský konflikt a agresivní zahraniční politikou Ruska.

Požadavky NATO a německá obrana

Nové směrnice NATO stanoví, že členské státy by nyní měly vynaložit 3,5 procenta na obranu a dalších 1,5 procenta na infrastrukturu související s obranou. Jde o výrazný nárůst oproti předchozímu dvouprocentnímu cíli, který byl závazný až v roce 2014. Tyto pokyny byly přijaty na summitu NATO v Haagu, kde se hlavy států dohodly na rostoucích hrozbách ze strany Ruska, zejména po invazi na Ukrajinu v roce 2022, neboť Informuje o tom ZDF.

Německo plánuje do roku 2029 zdvojnásobit své výdaje na obranu na 153 miliard eur – což je plán odpovídající zhruba třem procentům HDP. Kancléř Friedrich Merz poukázal na to, že toto zvýšení se neděje z poslušnosti vůči požadavkům USA, jako například Donaldu Trumpovi. Jde spíše o nezbytnou reakci na aktuální bezpečnostní výzvy. Merz také vyzval k tvrdším sankcím vůči Rusku a zdůraznil význam užší spolupráce mezi tajnými službami.

Postoje a politická diskuse

Merkelová se distancovala od rétoriky současného ministra obrany Borise Pistoriuse (SPD), který požaduje, aby Německo bylo „připraveno na válku“. Místo toho Merkelová prosazuje „mírotvorný“ přístup, který považuje za základní kámen silné obrany. „Válka na Ukrajině nemůže skončit bez dialogu,“ zdůraznila a zdůraznila nutnost vést rozhovory s Ruskem. Tento názor lze považovat za kontraproduktivní vzhledem ke zhoršující se situaci a vysokým příjmům, kterým NATO čelí ze zvyšování svých členských výdajů.

Obecná nálada mezi zeměmi NATO však zůstává smíšená. Země jako Polsko a Estonsko již utrácejí výrazně nad dvouprocentním cílem, a vykazují tak vysokou míru odhodlání. Český premiér Fiala dokonce inicioval diskuse o zvýšení na 3 procenta. Tento vývoj ukazuje, jak neklidní jsou partneři NATO s ohledem na současné geopolitické výzvy. Pohled na perspektivu Spolkové republiky také ukazuje, že německá vláda odhaduje německé výdaje na obranu v roce 2024 na 2,12 procenta HDP, což je připisováno využití speciálních prostředků – jde o krok správným směrem, ale zatím nestačí k plnému splnění nových požadavků NATO.

Celkově je diskuse o výdajích na obranu hluboká a ukazuje rozdíly v politických postojích mezi stabilitou prostřednictvím zbrojení a potřebou dialogu. Jasná prosba Angely Merkelové o diplomatickou obnovu, a to i v době, kdy je bezpečnost v Evropě testována více než kdy jindy. Debata tedy zdaleka neskončila a teprve se uvidí, jak zbývající opatření ovlivní evropskou bezpečnostní architekturu.