Turistická daň na Rujáně: Milovníci vodních sportů požadují ukončení dvojích plateb!
Milovníky vodních sportů na Rujáně frustrují dvojí platby za pobytovou taxu. Čeká se na jednotný zákon o cestovním ruchu.

Turistická daň na Rujáně: Milovníci vodních sportů požadují ukončení dvojích plateb!
Turistická taxa je velmi diskutované téma, zejména mezi milovníky vodních sportů na Baltském moři. V Sellinu, oblíbeném přístavu na Rujáně, musí lodě, které často kotví jen na jednu noc, platit pobytovou taxu dva dny. Toto nařízení se setkává s velkou nelibostí, jak uvádí NDR. Příkladem poplatků za kotvení je 20,70 eur za lodě do devíti metrů plus 20,24 eur pobytová taxa pro čtyřčlennou rodinu. To značně zatěžuje krátkodobé hosty, kteří musí platit cestu nejen v den příjezdu, ale i v den odjezdu.
Ale nejen v Sellinu jsou problémy kvůli turistické dani. Hosté také v přístavu Gager zaplatí poměrně dost: turistická taxa zde činí 3,37 eur na osobu a den. Místní reportéři uvádějí, že vysoké poplatky mají znatelný dopad na počet návštěv hostů v přístavu Gager, jak poznamenal velitel přístavu Rieke Boomgaarden. „Hosté se prostě sami sebe ptají, zda je to opravdu nutné,“ zní její komentář k situaci. V tuto chvíli hodně záleží na ekonomice, protože zhruba 20 000 eur, které turistická daň v Sellinu ročně přináší, hraje důležitou roli při financování infrastruktury a akcí.
Nutnost a kritika regulace
Šéfka cestovního ruchu Franziska Gustävel zdůrazňuje potřebu těchto poplatků na podporu místních komunit, které potřebují ekonomickou podporu po výzvách pandemie Covid. „Příjmy jsou klíčové pro další vývoj a dění v našem regionu,“ zdůrazňuje.
Předpisy pro pobytovou taxu jsou však odlišné. Například v Putbusu musí hosté platit pouze za nocleh, ale ne za dny příjezdu a odjezdu. Tímto způsobem by se dalo předejít dvojí platbě, která způsobuje velkou nespokojenost v Sellin a Gager. Meklenbursko-Přední Pomořansko plánuje vlastní zákon o cestovním ruchu, který umožní jednotné předpisy pro pobřeží s cílem harmonizovat různé daně v letoviscích Baltského moře, jako jsou Sellin, Baabe a Mönchgut.
Turistické daně – celosvětový trend
Problém se ale neomezuje pouze na Německo. Od roku 2025 se v mnoha zemích stanou turistické daně standardem na podporu infrastruktury cestovního ruchu. Podle zprávy Visitworld, města jako Barcelona a Vídeň již začala žádat turisty o placení, aby lépe zvládala vysoký tlak návštěvníků.
Celkově to ukazuje, že daně z cestovního ruchu neslouží pouze jako zdroj příjmů, ale používají se také k podpoře udržitelného cestovního ruchu a k financování infrastrukturních projektů. Příklady daňových sazeb jsou 12,5 % z ceny pokoje v Amsterdamu nebo až 7,50 eur za noc v Barceloně. Také v Německu, podobně jako v Berlíně, se turistická daň pohybuje kolem 7,5 %. Staly se proto nedílnou součástí cestovního ruchu.
Zda tyto předpisy vždy dávají smysl, zůstává vzrušující diskuzí. Jisté je, že tlak na turistický průmysl se bude i nadále zvyšovat a spravedlivá a transparentní regulace je žádoucí pro všechny zúčastněné.
Vývoj je třeba bedlivě sledovat a nezbývá než doufat, že ze zkušeností v Sellin a Gager se mohou poučit i další lokality, aby nalezly způsob, jak se vypořádat s turistickou daní, který bude přijatelný pro všechny strany.