Summit NATO: Německý Bundeswehr čelí historické restrukturalizaci!

Summit NATO: Německý Bundeswehr čelí historické restrukturalizaci!

24. června 2025 se NATO sejde v Haagu, aby stanovilo rozhodující kurz pro vojenskou budoucnost členských států. Důraz je kladen na nové vojenské cíle, které mají zohlednit požadavky současné bezpečnostní politiky. Hlasitý denní zprávy Ústředním tématem je zvýšení vojenských požadavků v průměru o třetinu. Pro Bundeswehr to znamená rozsáhlé změny, aby čelil novým výzvám.

Plánovaná síla vojsk kolem 200 000 vojáků vpředu i vzadu nestačí. Ministr obrany Boris Pistorius vidí potřebu kolem 260 000 vojáků. Debata o znovuzavedení povinné vojenské služby se přiostřuje, současná koaliční smlouva přitom počítá s dobrovolnou službou. Brzy však mohou být projednány povinné prvky, aby byly splněny požadavky.

Nutné rozsáhlé vojenské reformy

Vojenský analytik Gustav Gressel jasně říká, že evropské země si budou muset v budoucnu zachovat své vlastní vojenské kapacity. To souvisí zejména s deficity v Bundeswehru. Hlasitý NZZ Je naléhavě nutné dohnat zaostalé oblasti v oblastech, jako je průzkum, komunikace, tankování letadel a satelitní průzkum.

Bundeswehr potřebuje nejen další vojáky, ale také spoustu nového vybavení a infrastruktury. Síla má v současnosti k dispozici kolem 62 000 vojáků, ale pro splnění vysokých nároků je potřeba dalších desítek tisíc. Německo také plánuje umístit bojové jednotky v Litvě do roku 2027. To je také považováno za nezbytné vzhledem k napjatější bezpečnostní situaci.

Finanční náročnost se zvyšuje

Do budoucna NATO očekává, že jeho členské státy, zejména Německo, navýší obranné rozpočty na 5 procent hrubého domácího produktu. To by pro Německo znamenalo kolem 215 miliard eur, na základě loňského HDP. Návrh generálního tajemníka NATO Rutteho počítá s rozdělením 3,5 procenta na výdaje na tradiční obranu a 1,5 procenta na výdaje spojené s obranou. Mezi ně patří mimo jiné infrastruktura, kybernetická bezpečnost a digitalizace, jak bylo také uvedeno.

Současná infrastruktura Bundeswehru se ukazuje jako nedostatečná, protože mnoho kasáren bylo uzavřeno nebo se nechalo zchátrat. Aby bylo možné postavit naléhavě potřebná nová kasárna a skladiště, je třeba zkrátit postupy plánování a zjednodušit výběrová řízení. Ministr obrany Pistorius odhaduje, že jen pro aktivní síly je potřeba až 460 000 vojáků, i když velká část ze současných 180 000 aktivních vojáků v současnosti chybí.

Bundeswehr celkově nečeká jen modernizace, ale také systémová změna, která může mít dalekosáhlé důsledky pro vojenskou bezpečnost v Evropě. Zásadní změna v evropském vojenském prostředí je na spadnutí, což by mohlo znamenat, že Německo bude čelit úkolům připomínajícím přezbrojení západního Německa v roce 1955.

Diskuse o vojenských výdajích a reformách v rámci Bundeswehru tak mají nejen národní, ale i mezinárodní význam. Tlak ze strany USA a NATO sílí a signály ukazují na komplexní reformy a inovace v německé obranné politice.