Revoluce umělé inteligence: brzy bude 1 % světové elektřiny pocházet z datových center!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Zjistěte, jak by nárůst aplikací umělé inteligence mohl do roku 2028 dosáhnout 1 % celosvětové spotřeby elektřiny a dopad na klima.

Erfahren Sie, wie der Anstieg von KI-Anwendungen bis 2028 weltweit 1% des Stromverbrauchs erreichen könnte und welche klimatischen Auswirkungen dies hat.
Zjistěte, jak by nárůst aplikací umělé inteligence mohl do roku 2028 dosáhnout 1 % celosvětové spotřeby elektřiny a dopad na klima.

Revoluce umělé inteligence: brzy bude 1 % světové elektřiny pocházet z datových center!

Co se tu vlastně děje? Rychlý vzestup umělé inteligence (AI) vyvolává stále více otázek o naší spotřebě elektřiny a souvisejících klimatických dopadech. Současné studie ukazují, že aplikace umělé inteligence budou brzy zodpovědné za přibližně 1 % celosvětové spotřeby elektřiny. Aby toho na nás nebylo moc, měli bychom vývoj v této oblasti bedlivě sledovat. Podle MDR se spotřeba energie v datových centrech do roku 2028 zvýší na zhruba 300 terawatthodin. Pro srovnání: V roce 2024 byla výroba elektřiny v Německu 431,7 terawatthodin. Tohle není hračka!

Zvláště znepokojivé: Datová centra, ve kterých jsou tyto aplikace AI provozovány, jsou soustředěna především v USA a Číně, kde klimatická politika podléhá méně přísným požadavkům než v EU. To vyvolává otázku: Ztrácíme elektřinu a klima rychleji, než si dokážeme představit? Mezinárodní energetická agentura (IEA) dokonce předpovídá, že poptávka po elektřině datových center se v důsledku boomu AI zdvojnásobí. Skutečný problém, který se týká nás všech.

Vodní strana AI

Zřejmá je i otázka spotřeby vody. Kdo by si pomyslel, že pouhý rozhovor s chatbotem spotřebuje kolem 500 mililitrů vody? Například tréninkové modely umělé inteligence, jako je ChatGPT-3, spotřebovaly přes 5,4 milionu litrů vody. Většina z toho byla použita k chlazení datových center. Podle Tagesschau bylo jen na chlazení potřeba 700 000 litrů vody. V datovém centru spotřebují IT systémy nejvíce elektřiny, ale chlazení je největším žroutem energie. Začarovaný kruh, který ovlivňuje i naši spotřebu vody.

Nejen elektřina, ale i voda budou v budoucnu cennou komoditou, pokud budeme i nadále sledovat současné trendy ve vývoji AI. A jaká je situace s emisemi? V současné době je přesun emisí CO2 technologickými společnostmi do zemí s méně přísnými klimatickými politikami stále mírný. Nemůžeme se ale ubránit podezření, že se to s rostoucími tlaky na náklady změní. Deutschlandfunk upozorňuje na riziko, že to ohrozí evropskou klimatickou politiku. Sociální spravedlnost ve spotřebě energie? Sotva nějaké naše téma potřebuje být v této debatě více zohledněno.

Cesta k udržitelnosti

Dalším bodem, na který bychom neměli zapomínat, je důležitá role, kterou musí hrát obnovitelné energie. V Německu byl podíl obnovitelných energií v roce 2023 56 procent, zatímco Dánsko a Norsko jsou skutečně napřed s 80,2 procenty a dokonce 99 procenty. Je však třeba zvýšit i efektivitu využívání těchto zdrojů. Společnosti jako Microsoft a Google usilují o uhlíkovou neutralitu do roku 2030, což klade důraz na dodržování udržitelných postupů.

Kam půjdeme, když se techničtí giganti budou i nadále rozšiřovat, aniž bychom brali v úvahu životní prostředí? Udržitelnost v datových centrech není jen otázkou svědomí, ale také ekonomickou nutností. Budoucnost rozhodne, zda skončíme se zelenou nebo šedou stopou. Kurz musí být nastaven hned, aby se AI nestala zabijákem klimatu!