Digitální záchrana: Mittweida zahajuje novou éru nouzové péče!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

V Mittweidě umožňuje digitální síť v pohotovostních službách rychlejší pohotovostní léčbu a optimalizuje nemocniční procesy.

In Mittweida ermöglicht die digitale Vernetzung im Rettungsdienst schnellere Notfallbehandlungen und optimiert Krankenhausabläufe.
V Mittweidě umožňuje digitální síť v pohotovostních službách rychlejší pohotovostní léčbu a optimalizuje nemocniční procesy.

Digitální záchrana: Mittweida zahajuje novou éru nouzové péče!

Budoucnost urgentní medicíny otevírá v Mittweidě novou kapitolu. Nouzová data lze v poslední době přenášet digitálně ještě předtím, než pacient vůbec dorazí do nemocnice. Tato novinka slibuje nejen rychlejší, ale i cílenější ošetření. Jako Sächsische.de hlásí, že centrální pohotovost na klinice Mittweida je nyní přímo napojena na pohotovostní služby. „Nová éra mezi preklinickou a klinickou péčí,“ popisuje tento krok Ines Schreiber, která je zodpovědná za vztahy s veřejností a marketing v nemocnici Landkreis Mittweida gGmbH.

Tato digitální síť umožňuje zaměstnancům záchranné služby přenášet důležitá anamnéza a diagnostická data před příjezdem do nemocnice. To zahrnuje životně důležité parametry, nálezy a počáteční hodnocení záchrannými službami. Tyto informace proudí přímo do IT systému kliniky a jsou tedy okamžitě digitálně dostupné lékaři poskytujícímu další ošetření. Takový přístup je zvláště důležitý, protože čas je v urgentní medicíně často rozdílem mezi životem a smrtí.

Naléhavost nouzové péče

Čísla mluví sama za sebe: V roce 2023 bylo podle zprávy kliniky zavoláno přes 13,4 milionu pohotovostních služeb pro osoby se zákonným zdravotním pojištěním a přibližně 12,4 milionu ambulantních pohotovostních ošetření na klinikách. Fraunhofer IESE se objeví. Naléhavost se značně liší v závislosti na onemocnění; Pacienti s akutním infarktem nebo mozkovou mrtvicí se obvykle musí dostat na kliniku do 60 minut od tísňového volání. Realita je ale často jiná. Často není cíl 60 minut splněn ani ve dvou třetinách případů.

Problém ilustruje příklad: 58letá žena náhle pociťuje slabost a bušení srdce. Záchranná služba přijíždí devět minut po jejím tísňovém volání, ale než je pacientka definitivně předána do katetrizační laboratoře, trvá to více než dvě hodiny. Během této doby hrozí ztráta cenných minut, které by vás v případě nouze mohly stát přežití.

Možnosti digitalizace

Zde by mohla pomoci postupující digitalizace. Studie ukazují, že digitální řešení mohou ušetřit čas až o 50 %. Stále jsme však na začátku. Moderní technologie sice existují, ale nepoužívají se plošně. Důvodem je často roztříštěnost struktur, nedostatečná interoperabilita a právní požadavky.

Dalším krokem správným směrem by mohl být systém EU eCall, který slibuje automatizovaná tísňová volání v případě vážných nehod od roku 2026. Zatímco ale nové technologie nabízejí velký potenciál, existují i ​​praktické obavy. Zaměstnanci záchranných služeb jsou k digitálním procesům skeptičtí. Ochrana údajů zůstává důležitou otázkou, ale nepředstavuje nepřekonatelnou překážku.

Umělá inteligence (AI) by mohla hrát roli i v urgentní medicíně, ale zde je třeba budovat důvěru a spolehlivost. Iniciativy jako ty z Fraunhofer IESE podporovat digitalizaci v urgentní medicíně projekty, které spoléhají na moderní řešení.

Shrnuto a podtrženo, digitální networking v urgentní medicíně je průkopnickým krokem, který nejen usnadňuje práci záchranné služby, ale především se zaměřuje na pohodu pacientů. Zbývá doufat, že tento vývoj bude v blízké budoucnosti plošně implementován.