Den památky Bundeswehru: Debata o povinné vojenské službě v nejistých časech

Den památky Bundeswehru: Debata o povinné vojenské službě v nejistých časech

15. června 2025 v Berlíně bude celý o Bundeswehru. Ústřední akce ke Dni památky Bundeswehru, který loni zavedl Bundestag, se odehrává v okolí budovy Říšského sněmu. Každý rok kolem 15. června se tento den slaví jako vyjádření díků a uznání za služby vojáků, jak uvádí [Deutschlandfunk](https://www.deutschlandfunk.de/zentrale- Veranstaltung-in-berlin-diskussion-ueber-wehrpflicht-106.html).

Mezi četnými tématy, o kterých se bude při oslavách mluvit, se opět ujme i diskuse o povinné vojenské službě. Vojenský komisař Bundestagu Henning Otte požaduje více pobídek pro dobrovolnou vojenskou službu. Za tímto účelem navrhuje snadnější přístup k univerzitám a dodatečným penzijním bodům. Předseda výboru pro obranu Röwekamp také vyzývá k debatě o všeobecné vojenské službě pro muže a ženy. Poukazuje na náročnou bezpečnostní situaci, která trvá desítky let a stala se naléhavější kvůli ukrajinskému konfliktu.

Návrat k povinné vojenské službě?

Úvahy o znovuzavedení povinné vojenské služby opět nabírají na obrátkách. Od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 se téma vrátilo do politického diskurzu. Zatímco Unie (CDU/CSU) volá po jasném návratu k povinné vojenské službě, SPD prosazuje novou, dobrovolnou vojenskou službu. Důraz je zde kladen na operační připravenost Bundeswehru, jak generální inspektor Carsten Breuer upozorňuje na nedostatek přibližně 100 000 vojáků, jak uvádí Tagesschau.

Pohledy jsou rozděleny mezi obyvatelstvo. Nedávný průzkum ukazuje, že 58 % Němců podporuje povinnou vojenskou službu. To však představuje ostrý kontrast k 61 % lidí ve věku 18–29 let, kteří jsou proti takovému nařízení. Zvláštní pozornost vzbuzuje také návrh Strany zelených na zavedení povinné „svobodné služby“ pro všechny ve věku 18 až 67 let, AfD je pro dvouletou brannou povinnost a levice je kategoricky proti povinné vojenské službě.

Situace bezpečnostní politiky

Bezpečnostní politika v Evropě se v poslední době zásadně změnila, když Federální zpravodajská služba a Bundeswehr varovaly před nebezpečím ruského útoku na území NATO. Tato hodnocení jsou založena na nových hodnoceních evropských zpravodajských služeb, která naznačují, že Rusko by mohlo do konce desetiletí vytvořit podmínky pro rozsáhlou konvenční válku.
Ministr obrany Boris Pistorius zdůrazňuje, že je třeba být připraven na válku, i když by branná povinnost mohla být obnovena v době míru prostou většinou v parlamentu. Kritizuje však hladký průběh povinné vojenské služby, protože chybí personál a infrastruktura.

Bývalá vojenská komisařka Eva Högl dává jasně najevo, že Bundeswehr není dostatečně vybaven k provádění povinné vojenské služby. Byla prodána četná kasárna a zrušeny vojenské náhradní úřady. Diskutovány jsou také aktuální úvahy o nové vojenské službě, která je zpočátku založena na dobrovolném jednání a vychází ze švédského modelu. Muži ve věku 18 a více let jsou požádáni, aby vyplnili dotazník, zatímco ženy se mohou zúčastnit dobrovolně, jak si můžete přečíst na WDR.

Celkově zůstává v Německu velmi aktuálním tématem diskuse o povinné vojenské službě. Diskuse o bezpečnostní situaci, nárocích na Bundeswehr a představách politických stran ukazují, že v příštích letech lze očekávat velký pohyb.