Člen klanu u soudu: Brutální útok na policistu šokuje Berlín!

Člen klanu u soudu: Brutální útok na policistu šokuje Berlín!

U okresního soudu Tiergarten v Berlíně je dnes souzen jedenadvacetiletý člen klanu Remmo. Je v centru incidentu, ke kterému došlo na Silvestra 2023/2024, kdy došlo k násilnému útoku na policistu. Při akci srazilo při zásahu 15letého příbuzného obžalovaného policejní auto, které jelo se sirénou a blikajícími světly. Teenager „náhle vstoupil na silnici“ a poté musel být převezen do nemocnice, jak uvádí rbb24.

Po nehodě prý obžalovaný otevřel dveře policejního vozu a policistu několikrát udeřil pěstí do obličeje. Obvinění zahrnují napadení strážců zákona, ublížení na zdraví a odpor. Jen zásahem více policistů se dalo zabránit něčemu horšímu a obžalovaný z místa nejprve utekl, později byl identifikován. Na ochranné vestě policistky byly nalezeny stopy DNA muže. O obviněních však zatím mlčel. První zkušební pokus v únoru 2025 selhal kvůli jeho nemoci, jak dodal Tagesspiegel.

Klanový zločin v centru pozornosti

Incident je součástí širší diskuse o klanové kriminalitě v Německu, která je často klasifikována jako „rodinná kriminalita“ a je spojována s etnicky izolovanými subkulturami. Pro tuto formu kriminality je charakteristická úzká síť spřízněných lidí, kteří působí v různých zemích a jsou pod tlakem, aby se zapojili do kriminálních aktivit, vysvětluje Mahmoud Jaraba, který od roku 2015 spolupracuje s arabskými, tureckými a kurdskými širšími rodinami. Přestože mnoho členů těchto klanů nechce kriminalitu, často se ocitají v neblahé situaci. [DW](https://www.dw.com/de/clan-Krimit%C3%A4t-wie-gef%C3%A4hrlich-ist-sie- aktuell/a-69473499) vysvětluje.

Policie si je vědoma výzev. Probíhají pravidelné osobní a obchodní kontroly a také razie v shisha barech a holičstvích. Tento přístup se nazývá „politika 1000 píchnutí jehlou“. Statisticky vzato se podíl trestných činů údajně spáchaných klany v Berlíně, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku pohybuje mezi 0,17 a 0,76 procenty všech trestných činů. Opatření jsou částečně založena na „subjektivním pocitu bezpečí obyvatel“. Kritici jako kriminoložka Daniela Hunold však vyjadřují obavy, že strategie politiků a policie mohou být právně problematické a neúčinné, což boj s klanovou kriminalitou nijak neusnadňuje.

Dnešní soud je netrpělivě očekáván, jak kvůli výbušnosti obvinění, tak v kontextu probíhající debaty o klanové kriminalitě v Německu. Případ je dalším příkladem toho, jak zločinecké struktury ovlivňují společnost a jak se soudní systém s takovými problémy vypořádává.