Hudební festival Berlín 2025: Francouzské zvuky sotva zastoupeny!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Zažijte Berlínský hudební festival 2025 od 30. srpna do 23. září s vysoce kvalitním provedením klasických děl a mezinárodním vkusem.

Erleben Sie das Musikfest Berlin 2025 vom 30. August bis 23. September mit hochwertigen Aufführungen klassischer Werke und internationalem Flair.
Zažijte Berlínský hudební festival 2025 od 30. srpna do 23. září s vysoce kvalitním provedením klasických děl a mezinárodním vkusem.

Hudební festival Berlín 2025: Francouzské zvuky sotva zastoupeny!

Hudba je v hlavním městě králem – „Music Festival Berlin 2025“ je hned za rohem! Od 30. srpna do 23. září nás čeká vzrušující rozmanitost zvuků a skladeb. Letos se však organizátoři kriticky dívají i na programovou politiku, zejména pokud jde o francouzskou hudbu. Z 15 uvedených děl budou jen tři pocházet ze země vznešenosti. Důvod k tomu nelze popřít: francouzská hudební historie nabízí mnohem víc než velké hity jako Ravelovo „Boléro“ nebo Berliozova „Symphonie fantastique“ a mnoho děl zůstává v šuplíku, protože jejich provedení je vzácné.

Kořeny dnešní hudební scény sahají až do roku 1871. Tehdy nadaný skladatel Camille Saint-Saëns založil „Société Nationale de Musique“. Tato společnost, založená z nespokojenosti s programovou politikou tehdejších pařížských koncertních pořadatelů, měla původně propagovat především místní skladatele. Mezi zakládající členy patřila některá z nejznámějších jmen francouzské hudby, jako Gabriel Fauré a César Franck, a brzy měla premiéru díla renomovaných osobností jako Debussy a Dukas dlouho předtím, než společnost v roce 1939 zavřela své brány.

Menší tóny francouzské hudby

Co všechny ty vynikající kousky, které možná nejsou v mainstreamu? Winrich Hopp, který je uměleckým ředitelem hudebního festivalu 19 let, vyzývá k odvaze mít neobvyklé programy. A to je naléhavě potřeba, protože tak by se široká veřejnost mohla seznámit s rozmanitostí francouzských skladatelů. V každém případě byla založena „Société Nationale de Musique“, aby přesně to změnila – a to nejen v minulosti. Společnost toto poslání dále zdokonalila organizováním premiér Janusových děl v prvních desetiletích po svém založení, než v 80. letech 19. století umožnila více mezinárodních zvuků.

Festivalové dny končí v září různými narozeninovými oslavami známých skladatelů. Důraz je kladen mimo jiné na Luciana Beria a Pierra Bouleze. Zůstává vzrušující sledovat, zda jsou tito současníci náležitě poctěni rozmanitostí hostujících orchestrů, jako je Amsterdam Concertgebouworkest, který hraje Bélu Bartoka, nebo Orchester des Champs-Elysées, který hraje Beethovena. To odráží celosvětově propojený trh klasické hudby, který stále více omezuje možnosti organizátorů festivalů.

Francouzští skladatelé v retrospektivě

Ale co dělá francouzskou hudební historii tak fascinující? V krajině klasické hudby zaujímá zvláštní postavení. Od baroka až po moderní éru zanechalo své stopy mnoho vynikajících skladatelů jako Johann Sebastian Bach, George Frideric Händel a Antonio Vivaldi. Díla Jeana-Baptista Lullyho a Françoise Couperina oživují dědictví opery a komorní hudby. Mistrovská díla Berlioze, Gounoda a Bizeta najdeme také v následujících epochách, jako je romantismus, který kladl důraz na emocionální hloubku a harmonickou komplexnost.

Zvláštní pozornost je věnována také současným skladatelům jako Claude Debussy a Maurice Ravel, kteří prorazili s díly jako „Clair de Lune“ a „Daphnis et Chloé“. Édith Canat de Chizy, významný hlas naší doby, představuje trvalý odkaz francouzské hudby. I když na „Music Festival Berlin 2025“ zazní pouze tři francouzská díla, naděje na znovuobjevení velkých klasiků a prozkoumání méně známých pokladů hudební historie zůstává silná.

„Music Festival Berlin“ není jen platformou pro zvukovou rozmanitost, ale také jevištěm pro současnou interpretaci a zkoumání kulturního dědictví, které je nekonečně bohaté a komplexní. Hluboké kořeny francouzských skladatelů v krajině klasické hudby na tom nic nemění.

Další informace o pozadí a vývoji naleznete zde: Daily Mirror, Wikipedie a systém.

Quellen: