Protesty v Berlíně: genocida nebo legitimní odpor?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

13. září 2025 se v Berlíně konaly protesty proti izraelským akcím v Gaze, včetně prohlášení Daniela Aminatiho.

Am 13.09.2025 fanden in Berlin Proteste gegen das israelische Vorgehen in Gaza statt, unter anderem mit Aussagen von Daniel Aminati.
13. září 2025 se v Berlíně konaly protesty proti izraelským akcím v Gaze, včetně prohlášení Daniela Aminatiho.

Protesty v Berlíně: genocida nebo legitimní odpor?

Otázka Gazy zůstává emocionálně vypjatá a polarizuje společnost. Na demonstraci v Berlíně, které se zúčastnilo mnoho lidí, se moderátor Daniel Aminati jasně vyjádřil k situaci v pásmu Gazy. Počínání Izraele označil za „genocidu“ a sklidil hlasitý potlesk shromážděných demonstrantů. Během svého projevu připomněl teroristický útok Hamasu ze 7. října a zdůraznil, že důležitý je i osud unesených izraelských rukojmích. Aminati poukázal na to, že výzvy k míru v Gaze jsou často spojeny s antisemitismem, což oslabuje skutečný boj proti antisemitismu. Toto prohlášení opět vyvolalo nadšení v davu, který na problém reagoval empaticky. Jeden incident však show poněkud ukradl: modrý deštník v první řadě blokoval některým účastníkům pohled na pódium, což vedlo k hlasité nespokojenosti, protože část davu požadovala, aby byl deštník odstraněn. Informuje o tom Tagesspiegel.

Diskurz o antisemitismu je v tomto kontextu obzvláště citlivý. Amnesty International důrazně odmítá obvinění z antisemitismu a tvrdí, že toto obvinění je často používáno k potlačení legitimní kritiky izraelské vlády. Sdružení opakovaně upozorňovalo na diskriminační jednání státu a vystupovalo proti antisemitismu, rasismu a dalším formám diskriminace. Amnesty také zdůrazňuje, že kritika stavu lidských práv v Izraeli není ve své podstatě antisemitská a že obvinění ze ztotožňování židovského lidu s činy izraelského státu je ve skutečnosti antisemitské. Když dojde na debatu o možných činech genocidy proti Palestincům, často dochází k obratu mezi pachatelem a obětí. Amnesty k tomu poskytuje důležité informace.

Situace v pásmu Gazy

V souvislosti s těmito vzrušenými debatami nabyla na intenzitě diskuse o tom, co se děje v pásmu Gazy. Dvě nevládní organizace, B'Tselem a Physicians for Human Rights, publikují zprávy, které mají podpořit obvinění z genocidy. B’Tselem už roky varuje před izraelskou okupací a dokumentuje systematické útoky zaměřené na zničení celé skupiny. Ředitelka B’Tselem Yuli Novak vyjadřuje obavy z masivního zabíjení a hladovění milionů lidí, které podle ní nepředstavují legitimní válečné činy. Tagesschau poskytuje informace o kritických zprávách od těchto organizací.

Zprávy o útocích na zdravotnická zařízení jsou obzvláště alarmující: Guy Shalev z Physicians for Human Rights dokumentuje útoky na 27 nemocnic v pásmu Gazy a uvádí, že bylo zabito přes 1500 lékařů. Těch několik málo funkčních zařízení se ani nedokáže efektivně postarat o 140 000 zraněných, což ukazuje na blížící se kolaps zdravotního systému. Ačkoli izraelská armáda tvrdí, že napadené nemocnice jsou velitelskými centry Hamásu, Šalev pro to nevidí žádný důkaz, což dále přiživuje debatu o legitimitě takových útoků. Mezinárodní právník Kai Ambos uznává zprávy jako útok na palestinské obyvatelstvo jako skupinu, ale kritizuje nedostatky v důkazech v souladu s Úmluvou o genocidě. Novak proto vyzývá mezinárodní společenství k okamžité akci, která by ukončila možná právě probíhající genocidu.

Situace v pásmu Gazy zůstává kritická a názory na správné kroky jsou hluboce rozdílné. Ať už tato diskuse dopadne jakkoli, jedno je jisté: téma nás bude i nadále znepokojovat a vyžaduje otevřené zkoumání složitých souvislostí v regionu.