Uměním proti zapomnění: Představení osvětluje transgenerační trauma

Uměním proti zapomnění: Představení osvětluje transgenerační trauma

10. října 2025 je to znovu: v KunstHaus Potsdam čeká na zájemce o kulturu speciální akce. Šest umělců, židovských i nežidovských, přináší na scénu své jedinečné pohledy na dojemné a ústřední téma: transgenerační trauma ve spojení se šoa a nacionálním socialismem. Tato akce, která začíná v 18 hodin, bude nejen kreativním zážitkem, ale také zahájí hluboké zkoumání minulosti, jak uvádí potsdam.de.

Umělci představují širokou škálu děl – od instalací přes obrazy až po video díla. Důraz je kladen na neviditelné, trhliny a stopy minulosti, které se objevují u vnoučat a ilustrují živost historie. V rámci tohoto představení bude představen i doprovodný výstavní katalog, který dokumentuje umělecké diskuse a slouží tak jako důležitý příspěvek k transgenerační paměti.

Transgenerační paměťová práce

Koncept transgeneračního traumatu se zabývá dlouhodobými důsledky systematické perzekuce a vyhlazování za národního socialismu. Dr. phil. Kurt Grünberg ve svém článku zdůrazňuje, jak tyto zkušenosti formují nejen přeživší, ale i jejich potomky. Ukazuje se, že stresující vzpomínky nelze jednoduše „odstranit“, jak ukazuje yadvashem.org. Minulost spíše zůstává stálou součástí rodin, často doprovázená hlubokým mlčením a represemi.

Zejména děti přeživších čelí výzvě rozvíjet svou identitu ve stínu traumatických zážitků. Cítí „jedovatou generativitu“, která se projevuje v jejich rodinném prostředí a způsobuje jim potíže. Potomci pachatelů a následovníci se také často musí vypořádat s dědictvím poznamenaným vinou a hanbou. Zásadní roli zde hraje i neverbální komunikace v rámci rodin, neboť emoční zátěž se často přenáší nevyřčeně.

Psychický stres a rodinné tradice

Jak ukazují aktuální výzkumy přenosu traumatu, psychický stres traumatizovaného člověka často nezůstává bez následků pro jeho děti. Jejich vnitřní konflikty se mohou projevit jako zátěž pro další generaci. Článek na css.ch ukazuje, že přenos takového traumatu je komplexní a kontroverzní obor, přičemž roli možná hraje i epigenetika. Řešení těchto problémů proto vyžaduje nejen citlivost, ale také diferencovaný přístup a neustálou debatu.

Stručně řečeno, vypořádat se s transgeneračním traumatem je trochu jako otevřít starověkou truhlu s pokladem. Každý pohled dovnitř ukazuje nejen krásu, ale i temnotu minulosti. Akce 10. října zve k prozkoumání tohoto prostoru a ke zdůraznění hlasů vnoučat, která v sobě nesou odkaz minulosti a zároveň nacházejí své vlastní tvůrčí vyjádření. Povinnost pro zájemce o historii, umění a práci s pamětí!