Začátek školy v Braniborsku: Učitelé protestují proti prodloužení hodin a krácení!
Braniborsko zahájí nový školní rok 7. září 2025 s menším počtem učitelských míst, zatímco protesty proti reformám se množí.

Začátek školy v Braniborsku: Učitelé protestují proti prodloužení hodin a krácení!
V Braniborsku se objevují známky změn, protože příští pondělí 7. září 2025 začíná nový školní rok. Ministr školství Steffen Freiberg již představil první opatření k zajištění výuky v Postupimi. Přiznává, že finanční situace je náročná a zároveň se ukazuje, že se dobře vypořádává s kritikou chystaných změn. Více než 320 000 studentů v zemi čeká školní rok, který začíná menším počtem učitelských míst a neobsazenými místy.
Navíc se sníží počet plných úvazků o 345. I přes toto číslo plyne do školství celkově více peněz. Aby učitelé toto vyvažování zvládli, měli by od druhé poloviny roku učit hodinu týdně navíc. Toto opatření již zvedlo obočí a vedlo k protestům zaměstnanců školy, rodičů a sdružení.
Protesty a obavy
Kritici, včetně Braniborské asociace učitelů (BPV), vyjadřují obavy, že by celá věc mohla vést k dalšímu rušení hodin, zatímco tlak na učitele se zvyšuje a na studenty je méně času. Freiberg zdůrazňuje, že poskytování výuky ve veřejných školách zůstává nedotčeno, ale dodatečné nabídky by měly být mírně omezeny. Mnozí se však obávají kolapsu stávajících struktur, který viceprezident asociace Alexander Lipp označuje za „implementační kolotoč“ a varuje před hrozícím chaosem ve školách. Očekává se také snížení hodin podpory a celodenních nabídek.
Hlavním problémem jsou neobsazené pozice. V Braniborsku začínají školy s 255 neobsazenými pozicemi na plný úvazek, zatímco dalších 341 míst, včetně příležitostí na částečný úvazek, je inzerováno. K 18. srpnu bylo přijato 1 533 učitelů na dobu neurčitou a 1 142 na dobu určitou, přičemž téměř polovina z těchto nových učitelů byla změnami povolání. To vše jsou vývojové trendy, které by mohly ovlivnit nejen bezprostřední vzdělávací prostředí, ale také kvalitu vzdělávání. Ministr zdůrazňuje, že situace je lepší než loni, opozice ale mluví o vybílení a očekává nárůst rušení tříd a zhoršení kvality vzdělávání.
Vzdělávací systém pod tlakem
Braniborské potíže jsou součástí většího německého problému. Podle aktuální zprávy Leibnizova institutu pro výzkum a informace ve vzdělávání (DIPF) ukazuje Německo velkou potřebu změn kvůli imigraci, digitalizaci, klesající školní výkonnosti a sociální nerovnosti. Šokující čísla ukazují, že v roce 2022 opustilo školu bez kvalifikace asi 52 300 mladých lidí, což je nárůst na 6,9 % absolventů škol. Tento vývoj by mohl být v budoucnu ještě důležitější, zejména pokud vzdělávací struktury nebudou včas reformovány.
Uprostřed těchto výzev padá pozornost také na samotné učitele. Více než 12 % nově přijatých učitelů v roce 2023 nemělo tradiční učitelskou přípravu, což zviditelňuje rozmanitost, ale také výzvy v sektoru vzdělávání. Odborníci proto volají po větší podpoře vzdělávání v raném věku, aby se zmenšily stávající rozdíly ve vzdělání.
Zda úsporná opatření v Braniborsku pod vedením ministra školství Freiberga přinesou kýžené výsledky, nebo zda se blíží nové protesty, se teprve uvidí. Následující týdny by měly jasně ukázat, jak se nový školní rok bude vlastně vyvíjet. Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno, a to nejen výuka, ale celé vzdělávací prostředí je pod drobnohledem.
Další informace o aktuálním vývoji vzdělávací politiky v Braniborsku naleznete v rbb24, News4Teachers a ZDF Dnes.