Suche
Německé dilema: Vedoucí role mezi Izraelem a Palestinou?
Německo je pod tlakem na rozpoznání Palestiny. Zahraniční politika je diskutována, protože jsou nastíněny nové konflikty a evropské pozice.
Německé dilema: Vedoucí role mezi Izraelem a Palestinou?
Německá zahraniční politika čelí současným výzvám, protože diskuse o uznání Palestiny jako státu stále více získává řízení. To je zvláště podporováno vývojem v pásmu Gazy, kde agresivní přístup Izraele naznačuje mnoho evropských zemí. Hlasitý Ndr Pokud je liberální světový řád založený na pravidlech na pokraji a Evropa musí předefinovat svou roli v tomto prostředí charakterizované mocenské politice. Zároveň se Německo stále více zvyšuje, aby převzalo vedoucí roli.
V současné politické krajině je tlak Spojených států na Evropě založen na rozhodujícím přístupu k Rusku. Důraz je však zaměřen na to, do jaké míry je Německo schopno vyrovnat se s vyvažovacím aktem mezi historickou odpovědností vůči Izraeli a současnými krizemi. Vnější hlasy z politiky, včetně federálního ministra Johanna Wadephula (CDU), zdůrazňují potřebu najít jednotné evropské postavení.
Reakce a rozpoznávání Palestiny
Francie již učinila první krok a oficiálně uznala Palestinu jako stát. Prezident Emmanuel Macron vidí toto rozhodnutí jako základ pro mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou. Na Valném shromáždění OSN řekl, že probíhající válka v pásmu Gazy nebyla v žádném případě ospravedlnitelná. Další země, jako je Británie, Kanada a Austrálie, také podnikly podobné kroky k vyvíjení tlaku na Izrael ZDF hlášeno.
Podle mezinárodních statistik nyní více než 150 z 193 členských států OSN uznalo Palestinu. Pro palestinskou autoritu je to významný zisk v prestiži, zatímco vlády ve Spojených státech a Izraeli, zejména premiér Benjamin Netanyahu, toto uznání zamítá jako „odměnu za teror“. Na druhé straně německá federální vláda neplánuje žádné uznání v krátké době, protože kancléř Friedrich Merz věří, že předpoklady pro to nebyly splněny. Zdůraznil, že uznání by mělo být posledním krokem v mírovém procesu řešení dvou států.
Názory a sankce
Názory na uznání Palestiny jsou jasně sdíleny v německé politice. Zatímco SPD považuje francouzské uznání za konzistentní krok, politik CDU Jürgen Hardt vyjádřil, že neočekává pozitivní účinek na mírovou situaci. Wolfgang Ischinger, bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference, považuje uznání za akt zoufalství a kritizuje ztrátu důvěryhodnosti evropské zahraniční politiky. V této souvislosti je také diskutován sankční katalog proti Izraeli DW hlášeno.
Komise EU již předložila návrhy na vyvíjení tlaku na izraelskou vládu, přičemž takový sankční balíček vyžaduje souhlas 15 z 27 států EU. V rámci federální vlády však existují různé názory. Průzkum FORSA ukazuje, že 54% Němců podporuje uznání Palestiny, zatímco 31% je proti ní. Zbývá zjistit, zda a jak se německá zahraniční politika dále rozvíjí v tomto složitém vícevrstvém konfliktu.