Dilema Německa: vůdčí role mezi Izraelem a Palestinou?

Dilema Německa: vůdčí role mezi Izraelem a Palestinou?

Německá zahraniční politika čelí aktuálním výzvám, protože diskuse o uznání Palestiny jako státu nabírá na síle. K tomu přispívá zejména vývoj v pásmu Gazy, kde agresivní akce Izraele pobouřily mnoho evropských států. Hlasitý NDR Liberální světový řád založený na pravidlech je na pokraji a Evropa musí předefinovat svou roli v tomto prostředí charakterizovaném mocenskou politikou. Zároveň je Německo stále více žádáno, aby převzalo vůdčí roli.

V současné politické scéně je tlak ze strany USA na Evropu, pokud jde o zaujetí pevného postoje proti Rusku. Hlavní otázkou však je, do jaké míry je Německo schopno zvládnout balancování mezi historickou odpovědností vůči Izraeli a současnými krizemi. Externí hlasy z politiky, včetně spolkového ministra Johanna Wadephula (CDU), zdůrazňují potřebu najít jednotný evropský postoj.

Reakce a uznání Palestiny

Francie již učinila první krok a oficiálně uznala Palestinu jako stát. Prezident Emmanuel Macron považuje toto rozhodnutí za základ pro mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou. Na Valném shromáždění OSN prohlásil, že pokračující válka v pásmu Gazy není v žádném případě ospravedlnitelná. Jiné země jako Británie, Kanada a Austrálie také podnikly podobné kroky, aby vyvinuly tlak na Izrael ZDF hlášeno.

Podle mezinárodních statistik nyní Palestinu uznalo více než 150 ze 193 členských států OSN. Pro Palestinskou samosprávu to představuje významný zisk na prestiži, zatímco vlády v USA a Izraeli, zejména premiér Benjamin Netanjahu, toto uznání odmítají jako „odměnu za teror“. Německá spolková vláda naproti tomu v krátkodobém horizontu žádné uznání neplánuje, protože kancléř Friedrich Merz je toho názoru, že požadavky na to nejsou splněny. Zdůraznil, že uznání by mělo být posledním krokem v mírovém procesu směrem k dvoustátnímu řešení.

Názory a sankce

Názory na uznání Palestiny jsou v německé politice jasně rozdělené. Zatímco SPD považuje uznání Francie za logický krok, politik CDU Jürgen Hardt prohlásil, že neočekává žádné pozitivní dopady na mírovou situaci. Wolfgang Ischinger, bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference, považuje uznání za akt zoufalství a kritizuje ztrátu důvěryhodnosti v evropské zahraniční politice. V této souvislosti se také diskutuje o katalogu sankcí vůči Izraeli DW hlášeno.

Evropská komise již předložila návrhy na vyvíjení tlaku na izraelskou vládu, přičemž takový sankční balíček vyžaduje souhlas 15 z 27 států EU. V rámci federální vlády však na tuto otázku panují různé názory. Průzkum Forsa ukazuje, že 54 % Němců podporuje uznání Palestiny, zatímco 31 % je proti. Zda a jak se bude německá zahraniční politika dále vyvíjet v tomto složitém, mnohovrstevném konfliktu, se teprve uvidí.