Polsko požaduje 1,3 bilionu eur jako reparace – Merkelová zůstává tvrdá!

Polsko požaduje 1,3 bilionu eur jako reparace – Merkelová zůstává tvrdá!

17. září 2025 se v Berlíně uskutečnilo zasvěcené setkání mezi polským prezidentem Karolem Nawrockim a federální vládou. Nawrocki okamžitě vtrhl s stručnou zprávou: Jeho vláda požaduje od Německa reparační platby ve výši 1,3 bilionu eur. Tato suma je výsledkem komplexní analýzy, kterou si nechala vypracovat komise jeho pravicové konzervativní strany PiS. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier kontroval tím, že požadavek odmítl jako právně vypořádaný a poukázal na existující smlouvy, které jsou z německého pohledu v rozporu s platbou. Podle Tagesschau němečtí zástupci uvedli, že Polsko se již v roce 1953 vzdalo reparací.

Tato výjimka zůstává jádrem sporu mezi zeměmi. Polsko však podle Nawrockiho v žádném případě nevidí otázku reparací jako uzavřenou. Prezident byl optimistou, že se mu v budoucnu podaří najít shodu s německou vládou. Kontext této debaty není nový; Polské požadavky na reparace trvají desítky let a jejich cílem je kompenzovat obrovské ztráty a škody způsobené během druhé světové války. Historici a Wikipedia poznamenávají, že během Postupimské konference v roce 1945 bylo rozhodnuto, že nároky Polska by měly být uspokojeny demontáží v sovětské okupované zóně a prostřednictvím německých zahraničních aktiv.

Politické souvislosti a historické pozadí

Polské zřeknutí se plateb reparací bylo důrazně potvrzeno sovětskou vládou po povstání v NDR v roce 1953, aby se vyjasnila „německá otázka“. Odpovídající dokument polské Rady ministrů oznámil tuto výjimku po intenzivních politických jednáních. Ačkoli všechny federální vlády od té doby na toto prohlášení odkazovaly, polští historici tvrdí, že tehdejší vedení nebylo demokraticky legitimní, a proto je prohlášení neplatné. [Wikipedia](https://de.wikipedia.org/wiki/Reparationsförderen_Polens_gegen_die_Bundes Republik_Deutschland) zdůrazňuje, že ve Varšavské smlouvě z roku 1970 Polsko znovu potvrdilo své odstoupení, což dále komplikuje právní situaci.

Německá spolková vláda aktuálně v podstatě odmítla postoj PiS, která roky prosazovala požadavky na reparace. Právní posudek z roku 2004 zjistil, že Polsko nemá nárok na reparace. Ale ani všichni politici v Polsku nejsou tohoto názoru. Zpráva z roku 2022 odhaduje škody, které Polsko utrpělo během války, na zhruba 1,3 bilionu eur. Vzhledem k opakovaným požadavkům debata o platbách reparací rozdmýchává politické nálady na obou stranách.

Současná bezpečnostní politika a spolupráce

Kromě historického sporu se ukázal i nový rozměr spolupráce mezi Německem a Polskem. Kancléř Friedrich Merz slíbil Nawrocki německou solidaritu, zejména ve světle zvýšené vojenské podpory Polsku po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Oba politici zdůraznili nutnost úzké spolupráce při ochraně společných bezpečnostních zájmů. Nawrocki pozval Steinmeiera na zpáteční návštěvu Polska, kterou Steinmeier rád přijal.

Rozhovory mezi oběma zeměmi skončily bez závěrečné tiskové konference, což ponechalo prostor pro spekulace. Jedna věc je však jasná: otázka reparací zůstává citlivou otázkou, kterou se v příštích měsících jistě bude znovu zabývat. Zda se podaří dosáhnout dohody, nebo bude nadále narůstat napětí, se teprve uvidí.