Proces proti Talebovi A.: Šokující prohlášení a emocionální reakce
Soud s Talebem A. v Magdeburgu: Obžalovaný přiznává, že provedl útok na vánoční trh, aniž by projevil jakoukoli lítost.

Proces proti Talebovi A.: Šokující prohlášení a emocionální reakce
Dne 10. listopadu 2025 začal soud s Talebem A. před krajským soudem v Magdeburgu, který se přiznal k řízení auta, které při útoku na vánočním trhu ohrozilo několik životů. V prvním prohlášení uvedl: "Jsem ten, kdo řídil auto." V důsledku toho neprojevil žádnou lítost ani lítost nad zločinem, který spáchal. Místo toho kritizoval policejní práci a zpravodajství v médiích.
Taleb A. do svého projevu integroval také notebook s nápisem „Sept. 2026“, který někteří interpretovali jako politické prohlášení k plánovaným zemským volbám v Sasku-Anhaltsku. Soudce Dirk Sternberg ho požádal, aby se soustředil na klíčové detaily řízení a politické úvahy odložil stranou.
Emotivní reakce v soudní síni
Emocionální reakce spolužalobců byly jasně patrné. Někteří zavrtěli hlavami, zatímco jiní opustili místnost, zdrceni situací. I během soudní přestávky Taleb A. držel svůj notebook před kamerami, na jejichž obrazovce bylo napsáno: „Pravda to nemá lehké.“ Tato věta vyvolala další nepokoje v soudní síni.
Šokován svými politickými názory, A. se také zabýval tématy, jako jsou karikatury Mohameda a obecná mediální kritika, aniž by jasně souvisel se svým zločinem. Vyšší státní zástupce Böttcher ho obvinil, že šel na vánoční trh z „údajně osobní frustrace“. Samotný čin byl brutální: Taleb A. jel se svým vozidlem asi 350 metrů v hadovitých liniích a dosahoval rychlosti až 48 km/h, aby zasáhl co nejvíce lidí.
Proces historického rozměru
Podle mluvčího soudu Löfflera má Taleb A. povoleno používat k obhajobě speciálně připravený notebook, což dále zvyšuje dynamiku řízení. Proces je již nyní považován za jedno z největších řízení v německé poválečné historii, čemuž odpovídá i zájem médií. Místa pro diváky v sále byla zaplněna jen z poloviny, ale o událostech bylo přítomno mnoho reportérů.
Ve světě, v němž k šíření informací přispívají i sociální média, jako je Instagram, zůstává případ příkladem střetu veřejného zájmu s individuálním osudem postižených. Samotný Instagram, založený v roce 2010 Kevinem Systromem a Mikem Kriegerem a nyní pod záštitou Meta, vyrostl v jednu z největších sociálních platforem, která také čelila kritice kvůli svému vlivu na duševní zdraví. Více než 2 miliardy aktivních uživatelů po celém světě používá platformu, která se specializuje především na mobilní fotografii a zaujme funkcemi jako „Stories“ a „Reels“.
S těmito perspektivami a dramatickou strukturou procesu se teprve uvidí, jak se situace vyvine a jaké důsledky by to mohlo mít pro právní systém v Německu.