Sasko-ANHALT: Předseda vlády vyžaduje hraniční kontroly a reformy!

Sasko-ANHALT: Předseda vlády vyžaduje hraniční kontroly a reformy!

V posledních několika dnech se diskuse o hraničních kontrolách v Německu převzaly rychlost. Premiér Saska-Anhalt Reiner Haseloff (CDU) neúnavně zdůraznil naléhavou potřebu hraničních kontrol a odmítnutí žadatelů o azyl. Podle jeho názoru je nezbytné, aby národ zajistil integritu své státní hranice, a může vyžadovat přizpůsobení platného práva, pokud by soudy měly přijít zkontrolovat deportaci. Toto opatření z jeho pohledu je ve větším politickém kontextu, protože v současné době neexistuje absolutní většina demokratického centra v Sasku, Thurnii a Brandenburgu, jak se situace také komplikovala, jako [https://fundscene.com/sachsen-anhalt-w----dest-d-dzkonollen/).

Na druhé straně premiér Porýní-Palatinátu Alexander Schweitzer (SPD) varuje, že hraniční kontroly nesmí být trvalé. Předseda federální rady Anke Rehlinger (SPD) rovněž požadoval, aby se Německo vrátilo do oblasti schengenské oblasti bez kontrol hranic a kritizovala potřebu pohraničních úředníků na neexistujících zobácích stromech. Tyto rozpory v politické krajině objasňují, že téma imigrace a azylu je stále velmi citlivé a kontroverzní.

Dublinský systém: Pravidla a výzvy

V kontextu aplikací azylu hraje dublinský systém ústřední roli. Regulace Dublin-III reguluje, který členský stát EU je odpovědný za azylové aplikace. Vztahuje se na všechny členské země a Švýcarsko, Lichtenstein, Island a Norsko. Cílem dublinského systému je to, že osobní pozadí a únikové příběhy uchazečů jsou určovány a vyhodnoceny pouze jednou. Například je třeba zabránit sekundární migraci v Evropě, kde uprchlíci cestují do jiné země, aby požádali o novou žádost o azyl. BAMF kontroluje, zda je za aplikaci pro azyl zodpovědný jiný stav, například [WDR] (https://www1.wdr.de/nachrichten/zuwerung-ggen-gen-faeser-syl procedure-100.html).

Pokud je zjištěno, že je odpovědná jiná země, vzniká požadavek na převzetí. Pokud je druhý státní souhlas, převod je proveden, což je považováno za deportaci. Tyto právní podmínky však nejsou vždy snadné vymáhat: v první polovině roku bylo provedeno přibližně 40 000 vyhledávání převzetí jiným členským státům, ale bylo přijato pouze asi 25 000 a ve skutečnosti bylo jen asi 3 500 deportací.

Termíny a postupy v azylovém procesu

Dublinský proces je v čase omezený. Německé úřady mají na převod šest měsíců, přičemž toto období lze ve zvláštních případech prodloužit až na jeden a půl roku. Pokud k tomu nedochází včas, Německo se stane zodpovědným za azylový postup. To představuje další výzvu, protože právní nadace a termíny jsou složité. Žadatelé mohou podat žalobu proti rozhodnutím BAMF, což může také tento proces zpozdit. Je také důležité, aby převod nebyl do domovské země žadatele, ale do druhé členské země, jako na bamf.de.

Tato zmatená kombinace politických požadavků a právních výzev ukazuje, že debata o azylových postupech a hraničních kontrolách v Německu zdaleka není úplná. Postižené země, jako je Sasko-Anhalt, vidí své postavení v novém světle a spoléhají na jasný rozsah pro akci, aby zajistily své vlastní limity. Doufáme, že v této směsi bude zjištěna faktická diskuse a udržitelná řešení, která splňují jak humanitární závazky, tak skutečnou politiku.