Migrační kvóta na základních školách: odborníci na vzdělávání mluví na rovinu!

Migrační kvóta na základních školách: odborníci na vzdělávání mluví na rovinu!

V aktuální debatě o vzdělanostní rovnosti v Německu, zejména na základních školách, se znovu žhavě probírá téma migračních kvót. Proti takové kvótě se jasně vyslovil Saský filologický spolek, zastoupený zemským předsedou Thomasem Langerem. "Migrační kvóta by vyžadovala zásadní změnu v distribučním mechanismu dětí, které mají být zapsány do školy," řekl Langer německé tiskové agentuře v Lipsku. Jeho hodnocení zdůrazňuje, že s německým vzdělávacím jazykem mají potíže nejen děti s migračním pozadím, ale i děti bez migračního původu.

Prioritou by mělo být zachování vzdělávacích příležitostí pro všechny děti bez ohledu na jejich původ. Žáci základních škol jsou v současnosti rozmístěni po městech a obcích a v případě kvóty by se s nimi již nedalo tak pružně zacházet. Místo toho Langer vyzývá ke zvýšenému zaměření na dostatečné hodiny němčiny a profesní rozvoj učitelů, aby se tak řešily jazykové potíže dětí. „Je důležité věnovat více pozornosti vzdělávacímu jazyku němčiny ve školách a předškolním vzdělávání,“ apeluje dále Langer s tím, že negativní vývoj v používání německého vzdělávacího jazyka se týká všech skupin studentů.

Situace v Hamburku

Pohled na základní školu v Hamburku-Wilhelmsburgu ilustruje problém, kterému čelí mnoho škol. Více než 90 procent tamních studentů má migrantský původ, což se odráží i v jejich jazykovém vývoji. Vedení školy a učitelé odmítají horní hranici pro děti s migrantským původem, jak jednala spolková ministryně školství Karin Prien. Současný podíl studentů s neněmeckým rodinným jazykem v Hamburku je 55 procent a tento trend se zvyšuje, jak uvádí tagesschau.de.

Tato situace vyžaduje individuální podpůrná opatření, která začínají již v předškolním věku. Ve Wilhelmsburgu dostávají děti jazykovou podporu a možnost využít svou mnohojazyčnost v různých programech. „Integrace a dialog jsou důležité,“ říká ředitel školy Can Yörenc, který považuje odpovědnost za vzdělávání za společný cíl. Profesorka Ingrid Gogolin zdůrazňuje roli mnohojazyčnosti v procesu učení a obhajuje další vzdělávání učitelů s cílem lépe integrovat různé jazykové zkušenosti studentů do výuky.

Vliv migračního statusu na vzdělávací úspěšnost

Migrační status zůstává v Německu zásadním faktorem úspěchu ve vzdělávání. Podle analýzy zadané Federální agenturou pro občanské vzdělávání ukazuje, že studenti s rodinnou historií imigrace jsou často považováni za výchovně znevýhodněné. Zajímavý je rozdíl mezi různými generacemi přistěhovalců. Zatímco z první generace se na střední školu dostane pouze 16,1 procenta, u druhé generace je to již 30,3 procenta a 2,5 procenta. Generace 35,7 procenta. Studenti bez migračního původu to mají jednodušší, protože 43 procent může zvolit vzdělávací cestu přes střední školu.

Rozdíly lze také vidět v jejich čtenářských dovednostech, které jsou silně ovlivněny jazykovými překážkami po přistěhovalectví. Mezi 1. generací (405 kompetenčních bodů) a studenty bez imigrantského původu (524 kompetenčních bodů) jsou značné rozdíly. Je třeba také poznamenat, že zatímco vzdělávací dráha mnoha dětí z přistěhovaleckého původu je ztížena jejich sociálním původem, měly by být prozkoumány možnosti vzdělávání jiných skupin, aby bylo možné řešit problémy spravedlivě pro všechny. Zlepšení školního prostředí by mohlo přispět k podpoře rovných příležitostí.

Celkově je jasné, že jednoduchý přístup, jako je migrační kvóta, nemůže být řešením složitých výzev v oblasti vzdělávání. Dialog o účinných podpůrných opatřeních a intenzivní zkoumání skutečných podmínek by byl správnou cestou k dosažení dlouhodobého zlepšení rovnosti ve vzdělávání.